Článek
Čtvrté místo, 1,1 bodu od bronzu. Mrzí vás to?
Ani ne... Dokonce jsem spokojená! A také šikovná. Z osmého místa jsem se trefila do účastnického místa pro olympiádu v Londýně. Podala jsem solidní výkon, i finále bylo velmi dobré. Jsem pokorná... Nestavím si zbytečné vzdušné zámky.
Ale bylo to pořádné drama, co říkáte?
Docela ano. Ale já si věřila. Za zády jsem měla oba trenéry - osobního a manžela Davida a státního Břetislava Putnu. Manžel se mnou byl neustále. Vůbec jsem nebyla nervózní, dokonce když jsme jeli na střelnici, říkala jsem mu, že mi vůbec nepřipadá, že jedeme na velký závod.
Jednu chvíli jste byla ve finále třetí. Věděla jste to?
Spíš tušila. Střílelo se mi dobře, říkala jsem si, že mířím na medaili. Bohužel při poslední ráně jsem už neudržela nervy. Ránu jsem neměla pod kontrolou a bylo z toho 9,3 bodu, takže jsem skončila čtvrtá. Ale nejdůležitější je to účastnické místo pro Londýn, to mi dá klid do dalších závodů. Hlavně do toho pondělního ve sportovní pistoli, v němž od sebe očekávám víc, než ve vzduchovce.
Jaký byl rozstřel o finále, na tři místa pět vyrovnaných závodnic s nástřelem 383 bodů. To nervy nebyly?
To tedy ano. A pořádné! Vždycky jsem si přála si zkusit nějaký rozstřel. V žádném závodě jsem se do něj nikdy nedostala. Chtěla jsem to především jako zkušenost. A teď to přišlo. Jenže dneska jsem si zkusila, jaké to jsou hrozné nervy. Zkazíte jednu ránu a je všechno pryč. Naštěstí ta špatná rána z těch pěti rozstřelových přišla na konci v podobě 8,4 bodu, ale spadla jsem z prvního jen na třetí místo. Pořádně jsem si oddechla. Už ty rozstřely nemusím...
Ráno závod, pak rozstřel a ještě finále. Stihla jste si vůbec oddechnout?
Manžel mě po základním závodě odvezl do hotelu, máme ho kousek od střelnice. Sice jsem nespala, ale tři čtvrtě hodiny jsem si mohla poležet v posteli a unavené tělo mohlo odpočívat. Hlava už moc ne. Ta pracovala. Navíc mě hodně bolela, stres zkrátka umí svoje.
V pondělí střílíte sportovní pistoli, svoji hlavní disciplínu. Půjdete trénovat?
Jen si večer nastřelím pistoli. Dlouhý trénink by mi nepomohl. Raději si půjdu odpočinout.
Vadí vám nahuštěný program šampionátu?
Vadí nám všem. Je to hrozný záhul... Normálně na závodech odstřílíme vzduchovku, pak máme den volna, další den oficiální trénink, teprve po tom je závod. Člověk si odpočine a jde do dalšího závodu svěží. Takhle jen proběhnu postelí a ráno mě čeká další bitva.
