Článek
I po odpykání trestu se vehementně hájí, že nikdy žádný zakázaný prostředek nepoužila a žádá rehabilitaci. Svůj osud popsala v biografické knize Od zlata ke krvi, která se prodávala i v Inzellu na rychlobruslařském MS. Na odbyt prý moc nešla.
Nizozemci mlčeli...
Mnozí Němci jsou k jejímu návratu rezervovaní. „V Inzellu je hodně nizozemských fanoušků. Oni na mne nepískají, ale jsou ke mně rezervovaní. Slyšela jsem ale naše fanoušky, kteří volali moje jméno, tleskali mi. To mě potěšilo a povzbudilo,“ říkala Pechsteinová po závodě na tři kilometry.
Není tajemstvím, že současná německá jednička na dlouhých tratích Stephanie Beckertová Pechsteinovou moc nemusí... „Jsme kolegyně z týmu, nemusíme být kamarádky,“ řekla k tomu Pechsteinová. Beckertová nechtěla říct vůbec nic...
Nemluví s ní ani závodnice z některých dalších zemí. Nizozemci ji dokonce nazvali vředem... „Viděla jsem, jak si normálně povídají s Ireen Wüstovou. Ty reakce jsou někdy přehnané,“ říká Martina Sáblíková. Zámořské závodnice se omezují jen na pozdrav.
Kamarádí se Sáblíkovou
Česká rychlobruslařka si s kamarádkou povídá normálně. Byly spolu i na dopingové kontrole. Pechsteinová dokonce dva dny za sebou. „Dva roky si odpykala, a jestli jí teď nebudou nic nacházet, nemám problém se s ní bavit. Když jsem jela ve čtvrtek tři kilometry, fandila mi. Volala na mne, že to zvládnu a vyhraju. Bylo to příjemné,“ říkala Martina Sáblíková.
„Martina se za mne postavila i v době, kdy mi bylo nejhůř. Toho si vážím. My jsme opravdu dobré kamarádky, i když je mezi námi velký věkový rozdíl, ale takových přátelství ve vrcholovém sportu moc neexistuje. O to víc si ho cením a je to dobré pro nás obě,“ přidala se Pechsteinová s tím, že se těší na sobotní pětku, kde prý bude pro Sáblíkovou i ostatní mnohem nebezpečnější, než na trojce.
Na ISU mě nemají rádi
„Jsem šťastná, že mohu být na mistrovství světa. Prožila jsem hrozně těžké dva roky a stále budu tvrdit, že jsem nevinná, protože to je pravda. Žádný doping jsem nebrala! Nikdo mi ty dva roky nevrátí a v mém věku jsou znát... Už je to ale za mnou. Pro mne bylo moc těžké se na šampionát vůbec kvalifikovat. S mým výkonem rozhodně spokojená nejsem. V sobotu pojedu pět kilometrů a v neděli týmový závod, věřím, že to z mojí strany bude mnohem lepší. O medailích ale mluvit nebudu,“ říkala po čtvrtečním závodě a na všechny se usmívala.
Dokonce je na sebe hrdá... „Jasně že jsem! Osmé místo není dobré, ale to teď nemá takový význam. Důležité je, že jsem zpátky a pořád mám obrovskou chuť závodit. Mohu se klidně podívat do zrcadla, nemám žádné výčitky,“ zdůraznila Pechsteinová.
O tom, zda je ve stejně dobré formě jako před trestem, ale spekulovat nechce. „Těžko říct. Bylo těžké trénovat sama dva roky. Hodně času jsem věnovala spolupráci s advokátem, který mne hájí. Pořád dokola jsem poslouchala, jestli je to pravda nebo ne, že jsem dopovala. Byl a je to nesmysl. Všem chci dokázat, že na to mám a dopingových kontrol se nebojím, i když jdu třeba tři dny za sebou. Zase chci vyhrávat. To je důvod, proč vstávám každé ráno a chodím na trénink. Jsem zpátky, to je důležité pro mne, a jestli Mezinárodní bruslařská federace ISU říká, že moje příprava stála moc peněz, nemá pravdu. Dva roky jsem se pachtila sama. Cítím, že oni asi nejsou šťastní, že jsem zpátky, ale to mi je jedno. Já se zlomit nenechám,“ říkala pevným hlasem.
