Článek
Ondra v elitní desítce Sportovce roku figuruje potřetí. V roce 2016 obsadil v konečném pořadí ankety, které určuje hlasování členů Klubu sportovních novinářů, desáté místo, o rok později byl sedmý. „Fakt, že jsem znovu v desítce, mě těší. Tahle sezona nebyla jednoduchá," poznamenal jeden z nejlepších lezců světa v předvečer slavnostního ceremoniálu.
Letošní rok byl pro Ondru nejen úspěšný, ale především hodně dlouhý. Hned zjara bojoval o celkový triumf ve Světovém poháru v boulderingu, nakonec ale zvítězil japonský bourák Tomoa Narasaki. V létě pak směřoval své úsilí směrem k mistrovství světa v Japonsku, které bylo zároveň první kvalifikací pro olympijské hry v Tokiu.
Ve své hlavní disciplíně, lezení na obtížnost, brněnský rodák dominoval a vybojoval potřetí mistrovský titul. V následné kombinaci lezení na rychlost, boulderingu a obtížnosti - závodu, který se poleze i na olympiádě - se ale při lezení na obtížnost dotkl nohou jistícího bodu a nevešel se do finálové osmičky. To znamenalo, že bude muset v listopadu absolvovat druhou olympijskou kvalifikaci ve Francii.
Ještě před odjezdem do Toulouse si Ondra spravil chuť triumfem na evropském šampionátu v Edinburghu a celkovým vítězstvím ve Světovém poháru. A ve Francii pak splnil svou roli favorita už v kvalifikaci, kterou vyhrál. S ohledem na složení finálové osmičky, v níž figurovali i dva závodníci z Japonska, jejichž národní kvóta pro olympijské hry byla naplněna již při prvním kvalifikačním podniku v létě, tak mohl slavit jisté místo v Tokiu ještě před závěrečným bojem.