Článek
Čtvrteční kvalifikaci jste suverénně ovládl, finále ale s ohledem na okolnosti už nebude mít ten správný náboj. Mrzí vás to, nebo se vám spíš ulevilo?
Olympiádu mám sice jistou, ale neberu to tak, že by už o nic nešlo. Těším se, že si pořádně zazávodím. A nakonec to celé - po neúspěchu na první kvalifikaci v srpnu - beru naopak jako velký benefit. Budu mít výhodu, že jsem si mohl vyzkoušet o jeden závod v olympijském formátu navíc.
Jak vnímáte formát kvalifikace? Není na škodu, že se o šestici postupujících rozhodlo už před finále?
Myslím, že pro fanoušky to na škodu není, ve finále o sportovní zážitek ochuzeni nebudou. Hodně ale řeší formát a regule třeba Japonci, dokonce podali stížnost na Mezinárodní olympijský výbor. Podle jejich výkladu si jedno místo na hrách vybojoval vítěz srpnové kvalifikace Tomoa Narasaki a druhé místo chtěli obsadit až na jaře podle formy ostatních závodníků. Na jedno místo totiž mají jako pořadatelská země nárok. Lezecká federace ale řekla, že pořadatelské místo propadlo, protože v srpnu si místo v Tokiu zajistil ještě Kai Harada. A to Japonci rozporují.
Adam Ondra zdraví diváky v Toulouse.
Trochu zvláštní bylo, že tři týdny před začátkem druhé kvalifikace v Toulouse změnila lezecká federace pravidlo, že mohou startovat jen dva zástupci jedné země. Takže do Francie přijeli čtyři Japonci, což je paradoxní situace, protože žádný z nich už si teoreticky místo nemohl vybojovat. Dokonce jsem zaregistroval, že se sami na sociálních sítích divili, proč sem jedou. Přitom to znamenalo, že místo dvaceti závodníků startovalo o dva víc, a dost to změnilo závod, protože se měnil součin výsledků. Výsledkově na to doplatil třeba rychlostní specialista z Indonésie.
Co vás čeká po posledním závodu sezony?
Do Tokia zbývá už relativně málo času a nadcházející mezidobí, kdy nejsou žádné závody, chci využít především na soustavnější trénink rychlosti. Bouldering a obtížnost v zimním období tolik trénovat nepotřebuji. Nejprve si dám ale po dlouhé sezoně dva týdny volna a vypravíme se s přítelkyní trochu poznat Nepál.
Máte už promyšlenou koncepci přípravy až do začátku her v Tokiu?
Obrysy už mám, konkrétněji se o tom ale ještě budeme bavit s mým trenérem Patxim Usobiagou i Liborem Hrozou, který dohlíží na můj trénink v lezení na rychlost. Naprosto klíčové bude zvyknout si na extrémně teplé a vlhké počasí, které bude během olympiády v Japonsku panovat. Takže poslední měsíc před závodem samým chci už určitě strávit přímo v Tokiu.
Vítězné gesto Adama Ondry při olympijské kvalifikaci.
Nějaké speciální soustředění v extrémních podmínkách ještě předtím neplánujete?
Mám stěnu doma, tak si můžu vytopit na pětatřicet stupňů tam. (smích) Upřímně mě nenapadá jediné místo, kde bych si na takové teplo mohl vůbec zvyknout. Nabízelo by se odjet za přípravou na jižní polokouli, ale nejsou tam adekvátní tréninkové podmínky. Chystám se na soustředění i do Japonska, ale v březnu. A to je tam počasí jako u nás, vedro přichází až na konci června.
