Článek
Sezonu už jste ukončil. Co teď děláte?
Když to počasí dovolí, tak si jdu vystřelit na střelnici, kterou mám kousek od domu. Zkouším různé nové věci, protože teď je na to čas. Udržuji se ve fyzické kondici, ale jen doma, protože fitness centra jsou zavřená. Není to ono, ale musím už myslet na příští sezonu.
Jak situaci snáší manželka a tři synové?
Jsou zdraví, což je nejdůležitější. Všichni jsou v pohodě. Kluci se učí, když je lepší počasí, chodíme ven. Snažím se manželce pomáhat.
David Kostelecký v akci.
Takže covid-19 vás nezasáhl...
Naštěstí ne, ale štve mě, že někteří lidé situaci zlehčují, tvrdí i to, že celá situace je výmysl. Nerozumím jim. Mám pár kamarádů a známých, kteří covid-19 prodělali a měli hodně těžký průběh, byli i na přístrojích. Ti, kteří situaci zlehčují, porušují stanovená pravidla, zřejmě uvěří, až když sami covidem projdou, ale to nikomu nepřeji.
Střelec David Kostelecký.
Zaskočila vás opatření kvůli druhé vlně koronavirové pandemie, která je mnohem horší než ta jarní?
Nezaskočila. Na jaře jsme si vyzkoušeli, jak se za takové situace můžeme připravovat. Upřímně, já jsem s možnými opatřeními kvůli druhé vlně počítal a podle toho se zařídil.
Dá se na situaci najít něco pozitivního?
Jediné, že na střelnici můžu jít pěšky a nemusím trávit desítky hodin přelety a přejezdy. Mám tak víc času na rodinu, což si užívám.
David Kostelecký.
S kolegou Jiřím Liptákem jste jako dvojčata, hodně spolu trénujete, setkávají se i rodiny. Bydlíte kousek od sebe. Potkáváte se i teď?
Kdepak, to nepřichází v úvahu. Naposledy jsme spolu byli ve fitku a na kafi před tím, než je zavřeli, ale v kontaktu jsme stále.
Kolik jste letos vůbec stihl závodů?
Asi dvanáct. Na začátku roku jsem vyhrál v Kuvajtu a třetí byl v Kataru. To bylo naposledy, kdy jsem se potkal se světovou špičkou. Pak začala pandemie a přišla přísná opatření. Když jsme znovu mohli závodit, střílel jsem na Slovensku a v Česku, jinam jsme se nedostali. Některé výsledky a nástřely mě potěšily, i když jsem tuto sezonu pojal jako zkušební, abych odstranil některé chyby, které mě zbytečně srážely.
Střelec David Kostelecký a někdejší oštěpař Jan Železný
Umíte si představit, že byste vyjeli v zimě za teplem?
Představil bych si to rád, dokonce jsme zvažovali, kam by se dalo jet. Jenže na Kypr se nedostaneme, do arabských zemí také ne a reálně nevidím ani možnost soustředění na jihu Itálie. Přemýšleli jsme o domácí přípravě na jihu Čech, spojené s třeboňskými Bertinými lázněmi. I to padlo, nechceme riskovat. Takže příprava v olympijské sezoně bude probíhat převážně doma. Místo rašelinových koupelí si napustím horkou vanu (směje se). Uvidíme, co bude možné příští rok, jestli se uskuteční třeba závody Světového poháru a evropský šampionát, jako poslední šance pro některé borce kvalifikovat se do Tokia. Ale lidé řeší horší věci, než je nějaká olympijská příprava.
Věříte, že se olympiáda uskuteční?
Věřím, mám ji v hlavě a už se připravuji. Dřív jsem to měl padesát na padesát, teď sedmdesát na třicet, že bude. Patrná je snaha MOV olympiádu realizovat. Otázkou je, za jakých podmínek. Třeba jestli bude nutné očkování vakcínou, pokud bude k dispozici, jaká Japonci stanoví hygienická opatření. Třeba jestli budeme muset po příletu do karantény a koho pak pustí do závodů, a nejen střeleckých, výsledky testů. Samozřejmě v určité výhodě budou střelci, kteří se mohou doma připravovat celoročně, ale rozhodovat se bude na střelnici. Hlavně si přeji, aby se olympiáda uskutečnila. Možná nebude moje poslední... Ale nedělal bych z toho vědu. Život a zdraví jsou přednější. Hlavně, aby nebylo hůř.
