Článek
„Snažíme se být flexibilní a připraveni na všechna řešení, byť nepovažujeme za pravděpodobné, že hry začnou tak, jak bylo plánováno,“ uznává předseda ČOV Jiří Kejval.
Trvalo to dlouho, ale v neděli poprvé připustil možnost odkladu i Mezinárodní olympijský výbor ústy svého šéfa Thomase Bacha. Reagoval tak i na sílící tlak národních olympijských výborů, mezinárodních federací a jednotlivých sportovců.
Ten nepolevil ani po Bachově prohlášení, že se pro konání her chystají i záložní plány. Kanadský olympijský výbor oznámil, že by své sportovce do Tokia na přelomu července a srpna nevyslal, vzápětí se přidali se žádostí o odklad her Poláci či Australané, kteří své sportovce vyzvali, aby se začali chystat na olympijské hry v roce 2021.
Jenže případný nový termín her je zatím jen předmětem spekulací. Letos na podzim? Příští rok? Či snad až v roce 2022, kdy by mohl být sportovní kalendář volnější?
„Ta situace je složitá z pohledu mnoha zájmů, od pořádajícího Japonska po držitele vysílacích práv. Na podzim by olympiáda kolidovala třeba s fotbalovou Ligou mistrů, na americkém trhu zase s jejich nejsledovanějšími profesionálními soutěžemi,“ připomíná Kejval, jenž je v MOV předsedou marketingové komise.
Obrovské ztráty
„Roční odklad by zase znamenal obrovské nároky na japonské organizátory. Do bytů sloužících jako olympijská vesnice se na podzim mají stěhovat rodiny, další stavby jako tiskové centrum mají dané své využití a jejích zakonzervování by znamenalo obrovské náklady,“ popisuje Kejval. Japonští ekonomové ztráty způsobené odložením vyčíslili v přepočtu na astronomických 155 miliard korun.
Jenže deklarovanou prioritou MOV je zdraví všech účastníků a pravděpodobnost, že ve všech 206 zemích, které by se měly her zúčastnit, se během čtyř měsíců podaří epidemii vymýtit, je velmi nízká.
K tomu se zastavily veškeré kvalifikační soutěže, většina sportovců se připravuje v improvizovaných podmínkách, neboť sportoviště jsou zavřená, a ohrožena by byla i férovost her z pohledu antidopingu, neboť možnosti testování jsou teď výrazně omezené. I japonský premiér Šinzó Abe prohlásil, že za současných okolností by hry v Tokiu proběhnout nemohly.
Proto by i čeští sportovci měli pochopení pro případný odklad olympiády. „Připravujeme se, jak nejlépe dokážeme, ale v případě, že se naplní pesimistické scénáře vývoje, budeme usilovat o odklad termínu her v Tokiu na dobu, až pandemie odezní,“ uvádí ve svém prohlášení česká Komise sportovců, kterou vede olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda a jejími členy jsou i další vítězové her judista Lukáš Krpálek či biker Jaroslav Kulhavý.
O osudu her má být podle Bacha jasno do čtyř týdnů, i když většina sportovců by uvítala dřívější verdikt. „My zatím z hlediska administrativy chystáme vše včetně akreditací podle plánu, protože jiný termín nemáme,“ říká sportovní ředitel ČOV a dvojnásobný olympijský vítěz v kanoistice Martin Doktor. "Vždycky hodnotím věc ze současné situace. Teď tam asi nikoho nepošleme. Ale nevíme, co se bude dít za týden, za dva týdny. Pro nás je měřítkem číslo jedna, jestli budou hry bezpečné."
„Se sportovci komunikuju, samozřejmě mají obavy, co bude, ale ani oni si neumí představit, že by najednou přestali trénovat. Teď už ale nebude žádné řešení úplně férové, ať už pro ty, co se již kvalifikovali, nebo pro ty, koho má boj o účast teprve čekat,“ uvědomuje si.