Článek
Zůstávají věrní tradici, zároveň je však třeba inovovat.
„Snažím se, aby se od sebe jednotlivé kalendáře odlišovaly. Pro rok 2020 jsme udělali výrazný, barevně opulentní kalendář, který byl hodně expresivní. Takže jsme se rozhodli ubrat barvy a soustředit se více na výraz a práci se sportovci jako modely než na efekt," popisuje fotograf Tomáš Třeštík. „Snažil jsem se o čisté, intimní portréty, ne ve smyslu nahoty, ale dialogu mezi mnou a tím, koho fotím."
Na focení používal širokoúhlý objektiv, což často vede k deformaci těla, kdy je například natažená ruka větší než ve skutečnosti. „Byl to záměr, abych byl s focenými v blízkém kontaktu, což pak vyvolá i jejich jiné reakce. Jelikož jsem některé ze sportovců na kalendář fotil už počtvrté, známe se a víc mi důvěřují. Pak je možné s nimi pracovat v tomto stylu, protože vědí, že je nebudu zdržovat, že se fotí v klidném a příjemném prostředí, že je nebudu prudit. Focení je pak takové upřímnější. Ne s každým se podaří podobný druh intimity navázat, tady se to, myslím, povedlo," usmívá se Třeštík.
Jelikož má agentura velké množství klientů z různých sportovních odvětví, stejně jako před rokem vznikly tři verze kalendáře. V jedné je větší počet fotbalistů, v druhé hokejistů a ve třetí zase převažují zástupci ostatních sportů. Největší hvězdy jsou pak ve všech třech variantách.
Mezi ně patří například Petr Čech, což je jediné jméno z 19 focených sportovců, které se neobjevilo přímo v Třeštíkově ateliéru v Praze na Letné. Kvůli celosvětové pandemii se Čechova fotografie musela pořídit v Londýně, ovšem před objektivem klubového fotografa fotbalové Chelsea, kde je rekordman v počtu startů za českou reprezentaci členem vedení. Třeštík tak pro svého anglického kolegu vypracoval podrobný manuál, jak slavného brankáře nafotit, aby přesně zapadl do zamýšleného konceptu.
„Poslal jsem mu celkem přesný popis, kde byly vydefinované technické věci, tedy jakými světly a jakou intenzitou svítit, jakou fotím technikou, jaké používám odrazky a stínění. Druhou částí byl popis mého záměru, co hledám za výraz, že to nemusí být rozesmátá fotka, ale spíš vhled do duše daného sportovce. Já bych Petra vyfotil asi trochu jinak, každý fotograf má svůj styl, ale myslím, že nakonec spolupráce dopadla velmi dobře," míní Třeštík.
Dojmy některých sportovců z focení naleznete v přiloženém videu.