Článek
Jaká byla nejcennější gratulace, kterou jste dostal?
Bylo jich mraky, ta nejcennější byla od přítelkyně, když jsem vystoupil z letadla. Řekla mi, že jsem bůh. To většinou doma neslyším, když vařím nebo uklízím, nebo naopak nedělám, co mám. (úsměv) Gratulovali i Aleš Valenta nebo Lukáš Krpálek, když takoví lidé píšou, že vás sledují a fandí, tak to samozřejmě potěší.
Často doma vaříte?
Vařím. Naposledy jsem v úterý po návratu dětem vařil večeři a dcera čtyřikrát v noci zvracela. Takže nevím, jestli mě k tomu ještě pustí. Už doma asi bůh nebudu. (směje se) Ale vařím rád, jen času moc není, pořád jsem po letištích a kdyby na mě čekali, než přijdu domů, umřou hlady. Pustí mě k tomu málokdy, ale když ano, tak to stojí za to. Jako v úterý v noci…
Martin Šonka nestihl oslavyVideo: Sport.cz
Teď můžete jíst i vy naplno, v zimní pauze si nemusíte hlídat váhu. Těšíte se?
Rozhodně! Naštěstí jsem typ, co tolik netloustne, ani když jí. Ale teď jsem to musel omezit a dostal jsem se deset kilo pod svou běžnou váhu. Máme danou minimální hmotnost letadla s pilotem a když máte o dvacet kilo víc než malinký Japonec, on si může dát do letadla dvacet kilo různých přístrojů a chlazení, co mu pomůžou. My už z letadla vyndali všechno možné a když už nebylo co, tak mi v týmu řekli: Nežer! Tak teď si můžu dát zase do nosu, abych v posledních týdnech před sezónou zase mohl shazovat…
Čím vyplníte volno po sezóně?
Budu trávit co nejvíc času s rodinou. Strašně se těším na děti, vyrazíme na hory… Jsem po sezoně unavený, tak si chci odpočinout. Ale vím, že za dva týdny mi budou chybět závody, ta atmosféra i adrenalin a budu myslet na to, jak stojím v Abú Zabí na začátku příští sezóny.
Martin Šonka v DalasuVideo: Red Bull Content Pool
Vloni jste skončil těsně druhý, tak jste měl o motivaci postaráno. Budete ji mít i pro další rok, když jste dosáhl na vrchol?
Jsem extrémně soutěživý, s tím nebude problém. Slovy klasika: To se neochodí… Motivací bude obhájit, což se zatím povedlo jen Paulu Bonhommeovi, takový bude cíl. I když to bude ukrutně těžké.
Ve čtyřiceti letech patříte pořád k nejmladším pilotům. Čím to, že je věkový průměr v seriálu tak vysoký?
Do motokáry posadíte klidně čtyřleté dítě, a to pak prochází různými kategoriemi. A Max Verstappen pak ve dvaceti letech útočí na přední místa ve formuli jedna. To v letectví nejde, v Česku si pilotní průkaz můžete udělat v sedmnácti, takže celá kariéra je o nějakých třináct let posunutá. Není možné najít špičkového pilota se zkušenostmi pod třicet let.
Vy jste do Red Bull Air Race naskočil ve 32 letech. Jak se od roku 2010 seriál změnil?
Ten sport udělal neskutečný skok. Jsem v seriálu pořád třetí nejmladší, nepamatuju úplné začátky. Ale v tom roce 2010 jsem byl do počtu, dělal křoví. Myslel jsem, jak závodím, ale Hannes Arch měl o sto koní víc… Bylo těžké sehnat peníze na úpravu motorů, do nichž týmy se silnými sponzory investovaly. Teď už jsou výkony motorů stejné, sport se zlevnil a rozhoduje především pilotáž.
Za triumf v seriálu nejsou prémie. Pomůžete si aspoň u sponzorů?
To bych také rád věděl… Doufám, že si sponzoři všimnou, ale bohužel moje smlouvy prémie za vítězství neobsahují. Takže to dělám z lásky ke sportu a pro slávu. (úsměv)
Může vaše vítězství pomoct k tomu, že by se seriál někdy objevil i v Česku?
Reálné to je, s Petrem Kopfsteinem jsme v seriálu dva Češi, fanouškovská základna roste. Organizátor by asi o závod tady stál, ale je třeba splnit řadu věcí. Asi by připadala v úvahu Praha, ale je tu úzká řeka, spousta mostů… Možná by se dalo létat na kraji Prahy, třeba v Chuchli. Ale je třeba řada povolení a samozřejmě peníze. Když vidím, jaké problémy má Velká cena v Brně, asi to nebude úplně snadné.
