Článek
Proč by se trápil myšlenkami na boje o olympijskou medaili. To je daleko a před sebou má ještě desítky závodů po celém světě. Nezbývá než trpělivě trénovat a ničit konkurenci. A také se zlepšovat. Důležité je zvládat stres. „Znám hodně mladých kluků, hladových a plný energie nasázet to nejlepší co umí, ale většinou právě ti v závodech popadají, jen kvůli tomu, že to neměli srovnané v hlavě," říká osmadvacetiletý chlapík s přezdívkou Berry
Když byl malý, zkoušel řadu sportů, ale u žádného nevydržel dlouho, od dětství miloval motokros. Jenže se nebojí přiznat, že tahle disciplína byla finančně náročná. A tak si zkusil skateboard a nakonec to vyhrála kola BMX. Ta ho dokonale učarovala. „Ve čtrnácti jsem pak takové kolo dostal za vysvědčení. Táta viděl, že mě to chytlo," vzpomíná.
Inspiroval ho Einstein i Bruce Lee
V prvním závodě skončil čtvrtý. Na mistrovství republiky po osmi měsících ježdění mu spadl do klína bronz, když lepší byli jen starší kluci, co jezdili řadu let. Táta se ho v tu chvíli zeptal, zda by se zrovna tímhle sportem nechtěl živit a světe div se, ono to klaplo. A tak do světa BMX vtrhla v podobě Michaela Berana nová vlna. „Říkali mi, že jsem začal pozdě, jenže já vím, že čas je irelevatní, jak řekl kdysi Einstein. Šel jsem si pokorně za svým. Když jsem měl volno a netrénoval jsem, tak jsem koukal na videa a četl o historii tohohle sportu," přesvědčí vás, že svoji sportovní disciplínu bere víc než vážně.
A tak se nelze divit, že se brzy přihlásil velký sponzor a on začal jezdit po světě a sbírat úspěchy. Svět BMX mu leží u nohou, je výjimečný. A není to samochvála, která by mohla smrdět. Za Berana mluví činy. Dává si záležet na tom, aby předvedl na závodech triky, kterými se odliší.
„Než jsem se naučil první trik, trvalo to dlouho. Teď o všem jinak přemýšlím. Mozek je pozoruhodný, veškeré chyby, co jsme kdy udělali, si tělo zapamatuje, zapíše je úplně stejně, jako když dáváte auto v servisu na kontrolu a díky tomu mi to jde rychleji. Ten, kdo nepřemýšlí, proč se zranil, nebo kde udělal chybu, je jen hlupák, co nazývá nehodu náhodou," tvrdí.
Sám naopak o všem často přemýšlí a snaží se vše zdokonalit. „Spousta lidí sportuje mechanicky, vysvětluji lidem, že to, co vidí v reálu, je jen iluze. Dost často si ani nevzpomínám, jaké triky jsem při tréninkové či závodní jízdě dělal, je to druh meditace," usmívá se závodník a inspiruje se vodou.
„Voda je schopná přizpůsobit se všem nádobám, umí být tvrdá jako beton nebo jemná jako samet, záleží jen na vás, jak s ní naložíte," prozradí střípek ze své životní filozofie, kdy si pomůže citátem svého oblíbeného hrdiny Bruce Lee. Každopádně kolo ho prý naučilo pochopit, proč je na světě. Naučil se zvládat porážky, ale stejně tak si užít i radost.
Pokud se podíváte na nějaké video z freestyle BMX, musí vás napadnout, že tenhle chlapík musí být pořádně otlučený, a to ze všech stran. S tím musí Beran souhlasit, i kdyby nechtěl. „Ale v dnešní době už máme třeba jámu s molitanem, nebo "resí" překážky. Duchna a na tom plastový dopad," směje se
Konkurence ho nezvládá napodobit
Na kole si určitě pár vážných zranění přivodil. „V Mexiku jsem zkoušel dělat trik na skoku, který k tomu vůbec nebyl uzpůsobený. Třikrát jsem se zranil lehce, počtvrté jsem se odřel a šel do toho ještě jednou. Až jsem si urval zkřížené vazy v koleni," vzpomíná. Stejně tak se zranil, když byl poprvé v USA. Místo, aby se předvedl na kole, tak si vykloubil rameno.
Jenže ho to nerozhodilo. Právě naopak, zarputilostí a přísností se kousek po kousku posouvá. Ve svém sportu patří mezi elitu, pravidelně sbírá ceny za originální triky. Snaží se totiž nejen sledovat konkurenci, ale sám vymýšlí, jak se posunout. A tak se jednou za rok soupeři dočkají toho, že jim vyrazí dech trikem, který nikdo jiný neumí.
„Konkurence to ani nezkouší napodobit," diví se Beran. „Já se naopak snažím ty triky vypilovat na sto padesát procent a pak se stane, že ty ceny většinou vyhraju já," vypráví a okamžitě zdůrazní, že nechce, aby vše vypadalo nafoukaně.
Jediná jistota: v hospodě se zpomalí
Mladý český závodník na sobě pracuje, tvrdí, že neumí moc odpočívat a vypnout. „Funguje snad jen to, když zajdu do hospody a dám si pivo, to mě zpomalí," usměje se. „Ale když vyhraju, tak si ho třeba zrovna ani nedám. Raduju se třeba v tu chvíli z toho, že moje strategie byla správná a povedlo se to," dodává.
Před dvěma lety se rozhodl, že zkusí vsadit jen na zdravou stravu a nebude pít alkohol. „Musím říct, že mi to ublížilo," směje se, že tohle by jako vzor mladých jezdců zrovna říkat neměl.
Vzorem naopak může být to, že trénuje třikrát i čtyřikrát v týdnu tři hodiny denně. Volné chvíle mimo jiné vyplňuje dalším koníčem, kterým je fyzioterapie.
„Zajímám se o to, jak svaly fungují, jak rychleji zregeneruji. Ale na prvním místě je ježdění. Důležitá je vytrvalost, síla, ale hlavně strategie. Tam to hodně mladých nezvládá. Je důležité, jak umíte pracovat se svým mozkem. Někdy si člověk připadá unavený a přitom pracujete jen s malým procentem možností. Snažil jsem se v tomhle směru posunout a pak jsem našel sílu trénovat dalších x hodin. Zkouším to do teď a funguje to," říká hrdě. "Možná někomu přijdu jinej, ale to jsem prostě já," usmívá se.
Tohle jméno si ale zapamatujte, před olympiádou v Tokiu se vám to může hodit.
