Článek
Petře, jak vnímáte Martinův úspěch, respektive seriál Red Bull Air Race? Sledoval jste ho už v dřevních začátcích v roce 2003?
PJ: Zaujal a dokonce jsem vážně uvažoval, že bych do něj taky zkusil naskočit. Nakonec ale zůstalo jen u myšlenky. Přece jen stabilizovaný rodinný život a taková změna, to by nešlo dohromady.
Jak se liší klasický šampionát v letecké akrobacii a RBAR? Jsou to zcela odlišné disciplíny? A která z disciplín je náročnější?
MŠ: Na jednu stranu je náš seriál úplně jiná disciplína, jde o rychlostní závod. Na druhé straně jsou ale zkušenosti z letecké akrobacie úplný základ toho, co pilot musí prodat. Výhodou proti letecké akrobacii je, že jsou rychle jasné výsledky.
PJ: Je to těžké posoudit. Při RBAR se létá převážně na kladných „géčkách", zatímco v akrobacii se dnes požaduje přetížení v kladných i záporných a v tom je to náročnější.
MŠ: Co se týká zátěže na pilota, tak bude klasická akrobacie skutečně náročnější. V jednu chvíli -8G a za chvíli +10... V RBAR je přetížení až 12G, ale letadlo je tak obratné, že extrémní zátěž netrvá déle než tři čtyři vteřiny. Patřit ke špičce ale představuje v obou disciplínách obrovskou dřinu.
Martin Šonka v lázni šampaňského.
Red Bull Content Pool
Jak se změnila technika od doby triumfů Petra Jirmuse v polovině 80. let?
PJ: Já když jsem létal na „padesátce" (letadlo Zlín Z-50), tak jsem myslel, že nikdo lepší letadlo zkonstruovat nemůže. Nikdy. A to jsem se šeredně mýlil. (smích) Dnešní stroje jsou o několik stupňů jinde. Letadla jsou pevnější, aerodynamicky čistší. Naše letadlo ještě brzdilo v obloucích, současná už ne. Díky tomu máte neustále přebytek energie, kterou můžete investovat do dalších prvků. My jsme letadlo udusili a na další prvky nebyl výkon.
MŠ: Dnešní letadla jsou rychlejší, lépe akcelerují. Se změnou směru je spojeno víc „géček", rychleji rotují.
Takže je spíš potřeba brzdit?
MŠ: Je to tak, výkonu a rychlosti je někdy na některé figury až moc. Prvky potřebujete posadit do určitého prostoru před rozhodčí a ne létat někde po obloze.
Martine, vám bylo v době Petrova první titulu mistra světa v roce 1984 šest let. Vnímal jste jeho úspěchy?
MŠ: Konkrétně jsem jeho úspěchy nevnímal, ale vím, že jeho jméno všude doslova rezonovalo. To je moje vzpomínka, že byl Petr v televizi a podobně. Skutečná sportovní hvězda.
Martin Šonka během kvalifikace v Rakousku.
Red Bull Content Pool
Bylo to nějak určující pro vaši budoucí dráhu?
MŠ: Pro mě to bylo jako z jiné planety. Petrovy úspěchy jsou dodnes neskutečné, dva tituly mistra světa a dva mistra Evropy v řadě... Tehdy jsem byl ale opravdu malý, stavěl jsem modely a hlubší zájem o letectví přišel až později.
Jak vás těší fakt, že se pilot dostal po hodně dlouhé době do desítky pořadí ankety Sportovec roku? Byť zopakovat Petrův triumf z roku 1985 bylo ve světle Ester Ledecké prakticky nemožné.
PJ: Samozřejmě moc. To, že letecká akrobacie opustila pozice v divácké přízni mě hodně mrzelo, i když tomu rozumím. Akrobacie nemá parametry, které dnešní diváci vyžadují. Do toho vzešla velká konkurence nových sportů, které mají ideální televizní formát - netrvají dlouho, závodníci jsou ihned k dispozici na rozhovory. To prostě akrobacie neumožňuje, a proto z povědomí lidí vypadla. Je skvělé, že se díky seriálu RBAR akrobacie opět dostala do povědomí. A je skvělé, že máme v současnosti v seriálu dokonce dva skvělé borce, kromě Martina ještě Petra Kopfsteina. Občas mám na hrudi takový hřejivý pocit, jako kdyby mě maminka mazala psím sádlem. (smích)
Petr Jirmus se věnuje civilnímu letectví a není problém svěřit svůj osud do jeho rukou při cestě na dovolenou. Je možné, že se v budoucnu bude z reproduktorů ozývat také „Vítá vás kapitán Martin Šonka"?
MŠ: Ještě nějakou dobu bych chtěl vydržet u sportovního létání. Až to ale nepůjde, tak už nebudu nejmladší. A přijít v padesáti k aerolinkám, tak jste pro ně starý kus. Zelenou mají mladí, pětadvacetiletí kluci. Nemyslím, že by se o mě někdo pral. Uvidím, zatím na to nemyslím a soustředím se jen na závodění. Je ale jisté, že se budoucnost bude točit kolem letadel.
