Článek
V úterý Vervoortová dala na svůj twitterový účet fotografii po tréninku v Riu. Na tváři odhodlaný úsměv a v komentáři bojovný přípis: Cítím se skvěle. Ano, bestie z Diestu je zpátky!
Ještě během přípravy na paralympijské hry v Brazílii ale otevřela temný kout svého životního labyrintu, v němž už přestává vidět světlo na konci tunelu. „Všichni mě vidí s úsměvem a medailí v ruce. Nikdo ale nezná temnou stranu. Trpím strašlivými bolestmi, někdy dokážu usnout jen na deset minut. Přesto dokážu bojovat. Rio je ale mým posledním přáním," přiznala pro francouzský list Le Parisien.
Vervoortové diagnostikovali nevyléčitelné degenerativní onemocnění páteře v roce 2000 a zhoršující se stav přivedl belgickou triatlonistku v roce 2008 ke sportu handicapovaných. Ještě o rok dříve přitom startovala na slavném Ironmanu na Havaji. „Prudce se to zhoršovalo," popisovala.
Marieke Vervoort will compete in the Paralympic Games. Then, she'll consider killing herself https://t.co/fiYySrxfDx pic.twitter.com/CEs8N0KzLV
— Daily Mail Online (@MailOnline) 8. září 2016
Na paralympiádě v Londýně vybojovala na speciálním vozíku v kategorii T52 zlato ve sprintu na 100 metrů, na dvoustovce byla stříbrná. A na loňském mistrovství světa v Dauhá se stala mistryní světa na dvoustovce. Před startem her v Riu ale naznačila, že se dostává do beznadějného stavu.
„Začala jsem uvažovat o eutanazii. Mám seznam posledních přání, věcí, které chci ještě stihnout. Chtěla bych si třeba zalétat v akrobatickém speciálu," vyprávěla otevřeně belgická reprezentantka. Nikterak neskrývala ani to, že promýšlí detaily vlastního pohřbu.
„Žádný kostel, káva a dortík. Chtěla bych, aby všichni moji blízcí pozvedli sklenku se šampaňským a zvolali: Na zdraví, Marieke, a vše dobré. Prožila jsi dobrý život, teď odpočíváš na lepším místě," dodala.
