Článek
„Inzell je moje oblíbené místo. Vždyť právě tady jsem jako malá holka začínala. Tehdy ještě zdejší ovál nebyl krytý, což mělo obrovské kouzlo. Pamatuji si, že někteří chlapi během podzimních tréninků kolem poledne jezdili jenom v kraťasech, protože na dráhu pražilo sluníčko a bylo třeba sedmnáct nad nulou," culila se Sáblíková při vzpomínkách.
„Jezdíme sem velice často trénovat. Dobře se mi zde rovněž závodí, publikum je pokaždé skvělé. A okolní příroda je fantastická, celé to má obrovské kouzlo. Navíc právě tady jsem si v roce 2005 vyjela účast na první olympiádě," připomíná Sáblíková, že si v Inzellu zajistila místo při závodech pod pěti kruhy v Turíně 2006.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Tam ještě zůstala bez medaile, ovšem už v následující sezoně oslnila mimo jiné zlatem z mistrovství světa v Salt Lake City na tratích 3000 a 5000 metrů. Od té doby přidala na pětikilometrové distanci dalších osm titulů a při šampionátu nikdy nenašla přemožitelku. Z tříkilometrové tratě na MS má celkem čtyři tituly a čtyři stříbra. K tomu je čtyřnásobnou světovou šampionkou z víceboje. Doufá, že medailovou kolekci v Inzellu rozšíří.
Do Německa přijela v pondělí povzbuzena vítězstvím v závodě SP na 3000 metrů v norském Hamaru. „Nevěděla jsem, jestli ještě někdy pocit triumfu zažiju," připomínala, že na výhru čekala 22 měsíců! Před blížícím se šampionátem ale nelétá v oblacích.
„Během středečního tréninku jsem byla unavená. V pondělí jsme cestovali, v úterý jsem si dala tvrdší trénink. Byla jsem na ledě, pak šla ještě ven na kolo. Nebaví mě jezdit v pokoji na trenažéru a čučet do zdi. Jela jsem v poledne, bylo kolem nuly a svítilo sluníčko. Zasněžené vrcholy hor jsou pro hlavu super," vyprávěla nadšeně u kávy v penzionu Stefanie vzdáleném od haly padesát metrů.
„Nechci vynášet soudy o medailích. Adeptek je spousta. Ale já si užívám, že mě nic nebolí. Ani záda, ani koleno... Už dávno jsem podobný pocit neměla. Možná na začátku minulé sezony než se mi šprajcla záda. Shodou okolností jsem právě tady v Inzellu zajela na super čas a těšila se na měsíce, které vrcholily olympiádou v Pchjongčchangu. Jenže záhy při závodech v Heerenveenu se mi šprajcla záda a vše bylo pryč. Ale teď jezdím bez bolesti, můj výkon nic neomezuje a jsem plná optimismu," culila se šestinásobná olympijská medailistka.
