Článek
„Tři roky jsem pořádně neházel, takže musím dát pozor, aby mi neuletělo rameno,“ smál se sedmatřicetiletý Filip Jícha, který si v Česku užívá volno po premiérové sezoně v roli asistenta trenéra v německém Kielu, kde přispěl k zisku dvou trofejí.
K pomyslnému „souboji“ na hřišti v Krči přistoupil zodpovědně. Po rozcvičení dokonce vyměnil obuv, aby měl větší stabilitu. Sérii pěti pokusů za mohutné podpory žákovských házenkářek Sokola Vršovice začal Jícha hodem o rychlosti 118 kilometrů v hodině, při posledním pak radar naměřil 122 kilometrů v hodině.
Reprezentační nadhazovači Daniel Padyšák (vlevo) a Marek Minařík (uprostřed) překonali hranici 140 km/h, ale někdejší nejlepší házenkář světa Filip Jícha (vpravo) se nenechal zahanbit.
„Překvapilo mě, jak je míček relativně lehký proti házenkářskému balonu. Ale jsem s výkonem stoprocentně spokojen. Vážně jsem se o pravé rameno bál,“ vykládal Jícha.
Reprezentační baseballový nadhazovač Marek Minařík dokázal míček poslat rychlostí 146 kilometrů v hodině, jeho parťák Daniel Padyšák měl na radaru o dva kilometry méně.
Baseballistům drží palce
„V nejlepší formě jsem dokázal hodit házenkářský balon rychlostí sto pětatřicet kilometrů v hodině. Ale vážně jsem už tři roky pořádně neházel,“ říkal Jícha, který si na krčském hřišti zaházel i s žáky baseballového Tempa Praha. Když pak jeden z klučinů bývalou hvězdu Kielu či Barcelony vybídl, ať hodí co nejdále, že poběží míček chytit, Jícha se nenechal zahanbit a hřiště málem přehodil. „Ty vole,“ vydechl jen překvapeně cupitající capart.
Jícha pak reprezentační baseballisty vyhecoval a došlo na soutěž o nejrychleji hozený míček po klasickém házenkářském naběhnutí spojky. Bývalý házenkář mrštil balonek rychlostí 116 kilometrů v hodině, Minařík měl pokus o deset kilometrů rychlejší. „Budu klukům držet palce, aby úspěšně zvládli evropský šampionát, a pak i kvalifikaci o Tokio. Mít týmový sport na olympiádě by byl obrovský úspěch,“ přál baseballistům Jícha.
