Článek
Krakov (od našeho zpravodaje) ‑ „Cítím úlevu, že se povedlo účast získat a medaile je bonus, ze kterého mám obrovskou radost,“ přiznal Podhráský, jenž měl jistotu olympijského kvótaplacu už před finálovým soubojem.
„Bylo těžké se vrátit do koncentrace. Ale tu medaili jsem chtěl, a nakonec se mi povedlo správně soustředit,“ oddechl si svěřenec olympijského medailisty ze Sydney Martina Tenka. Místo pro olympijskou Paříž, respektive Chateauxroux, kde proběhnou soutěže střelců, ale vybojoval pro zemi, o samotnou účast tedy ještě bude muset bojovat.
Martin Podhráský se svou pistolí a bronzem z Evropských her.
Už ve Vratislavi měl jasnou představu, kam cenný kov umístí. „Já je schraňuji na takovém porcelánovém krokodýlovi, snažím se je schovávat před dětma. Takže na krokodýla,“ usmál se Podhráský, jenž se střelbou začal ve 14 letech.
„Nejdřív mě vůbec nebavila, ale pak mě díky lidem, které jsem tam potkal, nadchla. Navíc je to sport, který se dá dělat do vysokého věku,“ popisuje Podhráský, jenž se kromě střelby věnuje profesi chirurga.
„Je náročné to skloubit. Zatím se mi to daří, ale často tím trpí rodina,“ přiznává Podhráský. Co oba obory spojuje? „Je u nich třeba rozvaha, klid a pečlivost, jinak asi nic,“ zamýšlí se. A zatímco při střeleckých závodech ho občas přepadne nervozita, se skalpelem zůstává ledově klidný…
