Článek
"V Brazílii jsem poprvé a Rio je fantastické," řekl Krpálek. Když se ráno vzbudí, po snídani hned vyrazí k pláži a na chvíli se vykoupe v Atlantiku. "Moře mám obecně rád, tohle je ovšem pecka. Občas jsou tady třeba čtyřmetrové vlny a máme co dělat, abychom je ustáli. Moc ostře do toho zase nechodíme, přece jen musíme dávat pozor před závody."
Zatímco místní se k oceánu nehrnou, protože je v současné brazilské kalendářní zimě na jejich vkus moc studený, čeští judisté se rádi zchladí.
Když Krpálek na téměř prázdnou pláž vyrazil v pondělí ráno poprvé, v jednu chvíli mu i zatrnulo. Dostal se prý poměrně daleko od břehu a chvíli mu trvalo, než připlaval do bezpečné zóny. "Plavčík na nás volal a pískal, že to je nebezpečné, ale my jsme si to prostě museli zkusit. Vlny mě ovšem pěkně táhly zpátky do moře. Od té doby se držíme na uzdě," líčil s úsměvem.
Jakmile má čas, vyráží i na obhlídku místních lákadel. Ve čtvrtek se Krpálek podíval na vyhlídku na homoli Pao de Acucar, která se tyčí nad Copacabanou a na níž vedou dvě na sebe navazující lanovky. Turistům se pak skýtá krásný rozhled na celé Rio. Ještě výš ale staví návštěvu proslulé sochy Ježíše Krista, která nabízí další pohled z ptačí perspektivy.
U sochy jenom zíral
"To mělo grády, takový pohled se mi snad v životě nenaskytl. Neskutečná věc. Už cesta vláčkem nahoru skrz prales byla zážitek, u sochy jsem jenom zíral. Navíc jsme chytili i super počasí," pochvaloval si mistr Evropy ve váze do 100 kilogramů a česká medailová naděje na MS.
Pustil se i do dopravního dobrodružství. Jakmile se dozvěděl, že z hotelu do zápasové arény Maracanazinho může jet metrem místo autobusu, který judisty zdlouhavě převáží, neváhal. Nic si nedělal ze zpráv, že v některých stanicích metra není úplně bezpečno. "Naopak, metro bylo bezproblémové, pohodlné a rychlé. A já se navíc trochu podíval, jak to v Riu chodí. I lidi byli milí, ještě nám všude radili, kudy máme jet a kde přestoupit. Nikdo si na nás netroufl," popisoval dvoumetrový silák, jemuž dělali doprovod i podobě stavění reprezentační kolegové Alexandr Jurečka s Michalem Horákem.
"Doma jsem často slyšel, že si člověk v Riu musí dávat pozor, ale já zatím takový dojem nemám," podotkl Krpálek.
Putování po městech, v nichž startuje, je pro Krpálka už jistým rituálem. Drží ho od předloňského srpna, kdy v Paříži vybojoval právě na mistrovství světa bronz. "Den před závodem jsem pěšky prošmajdal celou Paříž, v sedm večer přišel pořádně unavený na hotel, ale zase jsem usnul jako špalek. Měl jsem čistou hlavu a ráno se probudil krásně čerstvý na závod. Podle mě je to lepší, než celý den ležet na hotelu. Pak člověk v noci nezabere dobře," mínil jihlavský rodák, který dá obhlídce města přednost i před sledováním jiných zápasů. "Člověk nesmí být pořád v judistickém prostředí, občas je třeba přijít na jiné myšlenky."
I na pátek plánuje, že se ještě po Riu podívá. Určitě se proběhne kolem pláže Copacabana, aby shodil poslední přebytečné dekagramy. A v sobotu bude doufat, že mu příjemná únava z putování po Riu na tatami znovu pomůže k cennému kovu.
