Článek
„Kdybych se dal k myslivcům a ukrojil ještě polovinu z volna, kterého moc na rodinu nemám, manželka by mě asi zastřelila. A střílet umí," říkal se smíchem. Jeho choť Lenka, za svobodna Barteková, léta vozila medaile ze světových a evropských šampionátů jako slovenská reprezentantka v brokové střelbě.
Triumf ve Španělsku
O zimním spánku brokových střelců nemůže být prý řeč. „Posiluju a udržuju se v kondici sám. Momentálně trénuji se slovenskou reprezentací kajakářů fyzičku. Jejich trenér je kamarád švagrové, slovenské brokové střelkyně Danky Bartekové, takže mě vzali na týden k sobě. Ale netrénuji to, co oni. To bych nepřežil. Jsou to mašiny a polykají strašné objemy. Posiluji podle svého ve fitness centru, plavu, hrajeme tenis. Je to fajn parta," vyprávěl Kostelecký s tím, že kajakář z něj rozhodně nebude... „Kdepak, ani náhodou! To bych nezvládl."
I když počasí minulých dní tomu neodpovídalo, aby šel s brokovnicí na střelnici, už ji v novém roce v ruce měl. „A ne jednou. Pauza od posledního závodu, kterým bylo říjnové finále Světového poháru, trvala téměř tři měsíce. S Jiřím Liptákem jsme nedávno stříleli velký závod ve španělské Málaze, kde se sešlo 224 závodníků z patnácti zemí. Závod jsem vyhrál a Jirka byl třetí, takže dobrý vstup do olympijského roku," pochlubil se Kostelecký.
Střelnici v Riu zná z fotek
Přichází čas, kdy střelecký trénink začne nabírat obrátky. Denně více než stovka terčů. „Začátkem února odjíždíme na soustředění na Kypr, asi týden pak budeme doma a 20. února letíme na další závod do Kataru. Na ten naváže soustředění v Itálii a pak už začne sezóna naostro prvním závodem Světového poháru na Kypru. Destinace pro přípravu jsme vybírali tak, aby v nich byly lepší klimatické podmínky než u nás, a vyzkoušeli jsme si alespoň jednou za měsíc také závodní rytmus, i když výsledek není podstatný," nabídl svůj nejbližší program.
Když přijde řeč na olympijskou střelnici v Riu, přiznává, že na ni ještě nestřílel. Vyzkouší ji až v půlce dubna při Světovém poháru. „Zatím ji znám jen z fotografií. Je to rekonstruovaná malá střelnice se třemi stavy. Vypadá příjemně. Za ní je ale silnice, kde jezdí auta. Mohlo by to střelce rušit. Předpokládám, že tam postaví nějakou umělou stěnu, či natáhnou plachtu podobně jako v Londýně, kde jsme stříleli směrem k obytným domům na obzoru. Stěna byla perfektní, jen byly zvláštní ty siluety policistů na koních, kteří za ní hlídali," konstatoval Kostelecký.
O nějaké nervozitě před vrcholem čtyřletého cyklu však prý nemůže být řeč. „Vůbec ne. Už to beru klidně. Jsem rád, že jsem si účast vystřílel, protože postupový klíč je stále těžší. Do Tokia 2020 to má být ještě náročnější, protože uberou účastnická místa mužům a přidají je ženám," čímž prý ale nechtěl říct, že by po Riu skončil. „Pochopitelně teď nemohu říct, co bude za čtyři roky," dodal.
Manželka Lenka letos plánuje návrat
Jednatřicetiletá Lenka Kostelecká vozila společně se sestrou Dankou medaile z brokových šampionátů pro Slovensko. S Davidem mají pětiletého syna Denise a rok a půl je druhorozenému Alanovi. Denis už má svoji flintu a jednou třeba bude střílet jako táta.
„Kluci pomalu odrůstají. Už jsme o návratu s Lenkou mluvili. Letos by zkusila jen tak pro zábavu nějaké závody blízko Holasic, kde žijeme a máme tu i brokovou střelnici. Například v Brně nebo Trnavě. Viděla by, jak by jí to šlo. Podle mě je ještě mladá na to, aby skončila. Byla dobrá a ve střelbě se návyky a schopnosti nezapomínají, jde jen o trénink. Já věřím, že když se Lenka vrátí, zase bude výborná," povzbudil manželku Kostelecký.
