Článek
„Dnes nemůžu s určitostí říct, jestli se 11. října poběží. Momentálně nevíme, jak se vládní podmínky dotknou sportovních akcí. Zda pravidla nebudou tak tvrdá a přísná, že Velkou nebudeme moci uspořádat. Nevíme, jestli nám to dovolí ekonomická situace...," prohlásil ve středu po poledni Petr Kvaš, předseda představenstva Dostihového spolku.
Je však jisté, že pokud se Velká pardubická nakonec uskuteční, poběží se před prázdnými tribunami. „S tím dnes představenstvo jednoznačně pracovalo. Vedení společnosti má za úkol, aby oslovilo nejvýznamnější partnery, jestli se i za této situace budou s námi ochotni na akci podílet. Byť si na tribuny nebudou moci pozvat své hosty," řekl Kvaš s tím, že definitivní verdikt padne ve středu 7. října na dalším jednání představenstva.
„Všichni netrpělivě čekáme na výsledek jednání na úrovni vlády. Pokud budeme mít reálné podmínky k tomu, abychom ho uspořádali, uděláme všechno proto, aby to tak dopadlo," doplnil ředitel Dostihové spolku Jaroslav Müller.
Na organizaci se podílí tisíc lidí
Potíž je v tom, že i bez diváků je na samotnou organizaci nejstaršího a nejtěžšího dostihu kontinentální Evropy zapotřebí zhruba tisíc osob. „Musíme rozklíčovat, kolik se jich může na závodišti pohybovat. Zatím se mluvilo o počtu 130 lidí na jeden realizační tým. Jde o to, jestli budeme možnost mít jenom jeden (realizační tým) nebo jich mít víc," uvedl Müller. „Třeba Česká televize potřebuje několik desítek lidí pro zajištění přenosu," připomněl Kvaš.
Velká pardubická se ve městě perníku poprvé běžela v roce 1874. Jejímu startu zabránily v minulosti pouze světové války nebo v roce 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy na území Československa.
„Zájmem představenstva je, aby se Velká pardubická uskutečnila, i když diváci na tribunách a ve všech prostorách být nemůžou. Když se nepoběží, nebudou vyplaceny prize money (pět milionů korun). Nechceme ohrozit dostihový sport," dodal Kvaš.
