Článek
Před dvěma roky jste v O2 Areně také skončila pátá, dají se ty dva výsledky srovnat?
Před těmi dvěma roky to bylo jiné, byla jsem méně zkušená, cítila jsem větší tlak, protože to bylo ve finálovém závodě Global Champions Tour, kterou jsem jela poprvé. Po zranění se změnil můj pohled na spoustu věcí. V Chuchli jsem se cítila lépe, víc jsem si to užila. Je příjemné dosáhnout takového výsledku před českým publikem.
Takže jste nebyla vůbec nervózní?
Do závodu musíte jít s čistou hlavou. Když se jízda nepodaří, musíte zapracovat na odstranění chyb. Když se povede, hecne vás to k ještě lepšímu výsledku. Dnes to bylo opravdu skvělé.
Anna Kellnerová na CET Prague Cupu ve Velké Chuchli v Praze.
Po loňské zlomenině stehenní kosti a útrapách s tím spojených zpět už jste zpátky?
Doufám, že ano, bylo tam hodně slz a naštvání sama na sebe. Ale s bolestí žiji každý den. Moc mi pomáhá fyzioterapeutka a další lidé kolem. Ti mě hlídají, abych to hlavně v tréninku nepřepískla a nevymýšlela blbosti. Víc vnímám svoje tělo i tělo koní.
V základní části parkuru to vypadalo, že jedete pomalu. Byla to vaše strategie?
Zase tak pomalé jsme nebyly, když jsme skončily čtvrté. Ale udělaly jsme si trať v rámci možností kratší. Catch výborně skákala. Byly jsme spokojené. Před startem do druhého kola jsem se dívala, jak jedou ostatní.
Dalo se v silné konkurenci, v níž nechyběli ani olympijští medailisté vůbec pomýšlet na vítězství?
V hlavě mám, že chci být vždycky nejlepší, ale ve třiadvaceti ještě nemám tolik zkušeností a tolik druhých kol. Navíc s Catch jsme jely druhé kolo teprve podruhé. V Chuchli to bylo lepší než poprvé. Máme hodně na čem pracovat, ale věřím, že jednou budu stát na bedně.
Anna Kellnerová na CET Prague Cupu ve Velké Chuchli v Praze.
Co si s Catch povídáte před závodem a po něm?
Je pravda, že já si s koňmi hodně povídám. Když něco neudělá dobře, tak jí zabroukám do ucha, co si vymýšlí, když je šikovná, tak ji pochválím. Když já neudělám něco správně, tak se jí přiznám (usmívá se). Mně to takhle vyhovuje, máme spolu bližší vztah.
Byl tu i bývalý majitel klisny Catch Paul Schockewöher. Co jste si řekli?
Dali jsme si pěstí, ne do oka (směje se). Samozřejmě tím myslím, že jsme se dotkli pěstmi, když si nemůžeme podat ruce. Blahopřál nám.
Kvalifikovala jste se na olympiádu. Jak vám to změní plány a vůbec život?
Určitě nebudu tak vystresovaná na závodech, protože tenhle úkol a přání mám splněné. Ještě se budu snažit kvalifikovat na olympiádu koně Silverstona a Classic.Tomu přizpůsobíme i program. V plánu mám závody na vyšší úrovni. Sama se chci zlepšovat, abych mohla být součástí českého olympijského týmu a měla dobré výsledky.
