Článek
Jak jste spokojený s letošní sezónou?
Určitě hodně, patřila k mým nejlepším. Získal jsem stříbrné medaile v individuálních závodech na mistrovství světa i Evropy a zlato z Evropy a stříbro ze světa v družstvech.
Kdybyste měl vybrat tu nejcennější z letošního medailového kvarteta, která by to byla?
Jednoznačně individuální stříbro ze světového šampionátu, protože bylo v kariéře první seniorské z mistrovství světa. Myslím v kategorii jednotlivců. Ze všech mých medailí je nejblíže olympijskému zlatu v Pekingu. V Bělehradu se mi na obou šampionátech dařilo.
Sezóna je u konce, takže v hlavni vaší brokovnice teď rejdí pavouci?
Kdepak, odvezl jsem ji na kontrolu do Itálie. Starají se mi o ni přímo ve firmě Perazzi. V podstatě je připravená na olympijskou sezónu.
Střílet začnete až koncem ledna nebo dříve?
V listopadu budu pět dní v Itálii, chtěl bych si vystřelit. Sice rád odpočívám, ale zase není dobré nechat tak dlouhou prodlevu bez střílení. V říjnu jsem sice byl na finále Světového poháru, ale určitě si ještě před koncem roku s chutí párkrát vystřelím.
Po olympiádě v Pekingu jste dostal od Perazzi novou brokovnici, dostala vůbec šanci oproti té staré, s níž jste vyhrál olympiádu v Pekingu?
Šanci dostala, ale nepadli jsme si do oka. To se stává, takže zůstávám u své staré osvědčené, která je ale perfektně připravená a jde nám to spolu.
Už víte, jak bude vypadat příprava na olympijskou sezónu?
Samozřejmě ještě letos budu pracovat na fyzičce. Na přelomu ledna a února bych rád na soustředění do tepla, kde bych mohl střílet potřebné objemy. Vzhledem k situaci v Egyptě byl začátek Světového poháru posunut, což docela vítám. Počet závodů budu teprve upřesňovat, ale určitě mne bude nejvíc zajímat dubnový Světový pohár na olympijské střelnici v Londýně. Vrcholem sezóny by byla pochopitelně obhajoba zlaté medaile z Pekingu, pokud budu do Londýna nominován.
Vy jste sice nevystřílel přímo účastnické místo, ale na obou šampionátech jsem obsadil druhá místa, za která byste ho bral...
O nominaci rozhodne státní trenér a vedení svazu. Já mohu udělat jediné, střílet dál takové výsledky, které by mě k nominaci opravňovaly.
Rok pomalu končí, jak ho budete bilancovat kromě střílení?
Jako nejkrásnější v životě! Samozřejmě krásný byl i ten minulý rok díky svatbě s Lenkou. V březnu se nám narodil syn Denis. Dozvěděl jsem se to den před závodem Světového poháru v Chile. Strašně jsem trpěl, že jsem nemohl být u porodu, ale nebylo zbytí. Pochopitelně ten závod mi nevyšel, protože jsem v hlavě měl syna a manželku. Ale oni dva jsou pro mne opravdovým a nejcennějším zlatem a mají úžasný vliv i na moje střílení, o čemž svědčí ty čtyři medaile.
Manželka Lenka také střílí, pod dívčím jménem Barteková léta úspěšně reprezentovala Slovensko. Narození syna znamená konec kariéry?
Vůbec ne! Lenka střílí, kdykoliv je to možné. U nás v Holasicích máme střelnici. V létě byla i na závodech a já jsem dělal chůvu. Přebaloval, krmil, hrál si s malým a ostatní střelci se náramně bavili, zatímco já jsem se jako tatínek dmul pýchou.
Když trénujete oba, to se malý moc nevyspí...
Koupili jsme mu speciální sluchátka. Jsou dostatečně velká, ale netlačí ho do hlavičky. V Holasicích v pohodě spinká, zatímco mi dva střílíme.
Vstáváte k němu i v noci?
Už spí celou noc. Dřív k němu vstávala hlavně Lenka. Já si ho hlavně užívám, protože když si s Denisem hraju a jsme všichni spolu, báječně si vyčistím hlavu, přijdu na jiné myšlenky. U toho človíčka, když se na vás směje, naprosto jasně pochopíte, jaké jsou hodnoty života. A když si ho vybavím na střelnici nebo se podívám na fotografii, je to ta nejlepší motivace na cestě k medailím.
Prozradíte, co najde pod stromečkem?
Proč ne, Denis si to ještě nepřečte. Vím, že to je o pár měsíců předčasné, ale mám pro něj krásné šlapací autíčko.
