Král českých dostihů Josef Váňa. Život velkého žokeje, trenéra a politika

Josef Váňa se narodil 20. října 1952 ve Slopné ve Zlínském kraji. Odtud dnes do Vizovic dokonce vede naučná turistická stezka Josefa Váňi, dlouhá pět kilometrů. Mladý Josef v dětství údajně jezdil na všech možných zvířatech, od krav po kozy a koně. Vyučil se v jezdeckém učilišti v Kladrubech nad Labem. Svoji vášeň pro koně však rozvíjel později.

V mládí pracoval jako ošetřovatel koní v Tlumačově, zde však dlouho nevydržel a poté vyzkoušel řadu dalších povolání, jako dělník na stavbě nebo strojník lyžařského vleku na Pradědu. V rámci lyžařského střediska v Jeseníkách pracoval po vojně také jako člen Horské služby. V druhé polovině 80. let dokonce závodil na lyžích, vyhrál třeba obří slalom ve Vysokých Tatrách, byl také členem lyžařského týmu Horské služby na Pradědu.

Váňa se k jezdectví znovu dostal ve svých osmadvaceti letech, a to při vzniku jezdeckého klubu ve Světlé Hoře. Svůj první dostih absolvoval v roce 1979 na klisně Kalině, který následně vyhrál. Během následujících let se Váňa vypracoval na nejlepšího domácího jezdce a v roce 1985 poprvé startoval na legendární Velké Pardubické. S koněm Paramonem Váňa dojel na druhém místě, když spadl na Hadím příkopě. Ten se mu stal osudným i o rok později.

V roce 1987 nastoupil rodák ze Zlínska na start Velké pardubické v sedle valacha Železníka - dnes již legendárního koně, který, stejně jako Váňa, na triumf v nejtěžším překážkovém běhu v Evropě stále čekal. Závod Váňa s Železníkem doslova ovládli a dokonce poprvé v historii VP dojeli v čase pod deset minut.

Zrodilo se tak vítězné spojení, na jehož konci byly hned čtyři triumfy ve Velké pardubické (1987-1989, 1991). První tři vítězství byla jednoznačná, o tom čtvrtém v roce 1991 rozhodl až souboj v cílové rovince proti Drakovi s jezdcem Chaloupkou.

Pátý triumf na Velké pardubické zaznamenal Váňa až v roce 1997, když s hnědákem Vronským jen těsně porazil Marketplacea v již legendárním finiši. Na šesté vítězství čekal Váňa dalších dvanáct let, v roce 2009 dokázal dostih senzačně vyhrát s anglickým plnokrevníkem Tiumenem. S ním titul obhájil i o rok později, když v poněkud kontroverzním finiši porazil Amant Grise. V roce 2011 startoval Váňa znovu s Tiumenem a bylo z toho třetí vítězství v řadě, zároveň také osmé a poslední vítězství Josefa Váni na Velké pardubické. Svoji poslední Velkou pardubickou jel legendární žokej v roce 2014, když s Tiumenem dojel na 16. pozici.

Celkově se Váňa jako žokej zúčastnil osmadvaceti ročníků Velké pardubické a získal rekordních osm vítězství.

Stejně jako v roli žokeje tak i v roli trenéra je Váňa rekordmanem. Jím trénovaní koně totiž vyhráli Velkou pardubickou hned jedenáctkrát. První triumf zaznamenal Váňa jako trenér v roce 1996, kdy závod vyhrál Cipísek, o rok později ho napodobil Vronský právě s Váňou. Tři tituly vyhrál Tiumen, dva klisna Sixteen. Jeden titul vyhráli Chalco (2001), Decent Fellow (2006), No Time To Lose (2017) a Theophilos (2019).

Váňa je první trenérem v historii, který dokázal připravit vítěze Českého (Československého) derby a Velké pardubické v jednom roce. To se mu podařilo v roce 2011 s Roches Cross a Tiumenem. Jeho koně mají také řadu mezinárodních úspěchů, několikrát vyhráli třeba Gran Premio v Meranu.

Josef Váňa během své kariéry jezdce a žokeje prodělal nesčetné množství zranění. Bezpochyby to nejvážnější se mu stalo v roce 1994 v Baden-Badenu, kdy mu při pádu z koně jiný kůň přilehl trup. Váňa si z tohoto incidentu odnesl zlomená žebra, otřes mozku, utrženou plíci a další zhmožděniny hrudníku a pánve. Během převozu do nemocnice se mu navíc několikrát zastavilo srdce a nastala klinická smrt. Slavný žokej byl, i přes pesimistické prognózy českých i německých doktorů, za dva měsíce znovu na startu Velké pardubické.

Podle svých slov nemá Váňa v těle jedinou kost, kterou by si někdy nezlomil. Kromě zlomených obratrů, žeber, rukou, klíční kosti nebo čelisti měl také roztříštěnou patu nebo rameno. Váňa je znám svou rychlou regenerací, ve které mu napomáhá také alternativní medicína.

Josef Váňa je podruhé ženatý, se současnou manželkou Pavlou, která je u správy koní jeho pravou rukou, má dva syny - Martina a Josefa ml. Z prvního manželství má syna Jiřího. O osminásobném vítězi Velké pardubické byl v roce 2012 natočen film "Váňa" režiséra Jakuba Wagnera. V roce 2009 byla Váňovi udělena tehdejším prezidentem Václavem Klausem medaile Za zásluhy, tedy nižší státní vyznamenání České republiky.

Josef Váňa je vysoký pouze 166 centimetrů (což je skvělá výška pro žokeje), jeho nemalý potenciál však potvrzuje také jeho angažování se ve vrcholné politice. Bývalý žokej se v politickém prostředí začal pohybovat v roce 2002, kdy byl zvolen do zastupitelstva města Chyše na Karlovarsku, kde je dnes druhým místostarostou. V roce 2010 Váňa neúspěšně kandidoval jako nestraník za TOP 09 do Poslanecké sněmovny, v roce 2016 neúspěšně kandidoval také do senátu s hnutí ANO 2011. Poté působil v zastupitelstvu Karlovarského kraje, v roce 2019 se stal radním kraje pro oblast tělovýchovy a sportu.

Syn Josefa Váni staršího byl také závodním žokejem, vyhrál přes 300 dostihů, na triumf ve Velké pardubické však nikdy nedosáhl. V roce 2019 ukončil kariéru a stal se trenérem.