Článek
Radek Jaroš při výstupu na K2.
Tým v základním táboře překvapil Radka Jaroše korunou pro krále Himálaje. Jako materiál posloužily plechovky od piva.
Jaroš se na vrchol druhé nejvyšší hory světa dostal v sobotu po šestnáctihodinovém výstupu ze čtvrtého tábora, zpět do útočného stanu se společně s Janem Trávníčkem, který K2 rovněž zdolal, vracel dalších šest hodin. Následující den pak ještě s Petrem Maškem, který kvůli vyčerpání vrcholový pokus vzdal, zahájili sestup do druhého tábora.
Rodák z Nového Města na Moravě ale nakonec ještě během neděle došel až do základního tábora. „Byl jsem rychlejší, strašně jsem se těšil do základního tábora. Nejen na určité pohodlí, ale vím, že je bezpečnější být co nejníž. Kluci po noci v druhém táboře v pořádku sestupují a během několika hodin by měli být u nás," líčil Jaroš v telefonickém rozhovoru pro Radiožurnál.
Podpůrný tým v základním táboře se již dopředu na Jarošův příchod připravil a přichystal oslavu na počest patnáctého člověka na planetě, který zdolal všechny osmitisícovky bez pomoci kyslíkových přístrojů. „Martin Havlena fantasticky navařil, dostal jsem taky korunu krále Himálají z plechovek od piva," líčil Jaroš. „A jak prožívají úspěch pákistánští kuchaři... Z toho má člověku až na krajíčku," doplnil.
| Obdiv šéfa ČOV |
|---|
| Výkon Radka Jaroše neušel pozornosti předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, který zkompletovanou Korunu Himálaje přirovnal k medailovému umístění na olympijských hrách. "Někdy mě mrzí, že nejde udělit olympijskou zlatou i v neolympijských sportech. Radkův výkon je naprosto výjimečný a určitě by si medaili zasloužil. Jsem na něj pyšný,“ uvedl šéf ČOV. |
Slzy na vrcholu nepřišly
Sám ale přiznal, že příval obrovské euforie po uzavřeném šestnáctiletém dobrodružství ještě čeká. „Euforie se doufám dostaví, zatím cítím jen vysílení a vyčerpání. Cestou nahoru mě párkrát napadlo, že tam asi vylezu. A to se mi začaly drát slzy do očí, a raději jsem tu myšlenku zatlačil. Pak jsem myslel, že budu plakat nahoře, ale byl jsem tak vybitej, že jsem nebyl schopen vůbec ničeho," vyprávěl padesátiletý horolezec.
Už během sestupu pak opět začal plnit úlohu náčelníka výpravy a organizovat návrat domů. „Čeká nás stodvacetikilometrový pochod, pak přesun džípy do Skardu, odkud pevně doufám odletíme do Islamábádu, abychom nemuseli znovu po Karakoram Highway. Nosiči by měli být v základním táboře během tří dnů, v České republice bychom mohli být 7. srpna," dodal Jaroš.
