Hledá se koruna pro Sportovce roku. Místo mosazné dostane nová královna křišťálovou

Anketa Sportovec roku, kterou pořádá Klub sportovních novinářů České republiky společně s agenturou BPA sport marketing, slaví letos kulaté šedesátileté jubileum. Když v roce 1959 vznikla, bylo v lidově demokratickém Československu pochopitelně nemyslitelné, aby nejlepší sportovec byl pasován na krále sportu, natož aby si na hlavu posadil královskou korunu.

„Na zdi tehdy visel obrovitý transparent ,Za další rozvoj tělovýchovy a sportu v naší lidově demokratické vlasti, za masovost, za rekordy,´ za klavírem stály rudé prapory, i internacionála se přitom hrála," měl první vítěz ankety, dvojnásobný mistr světa ve vodním slalomu Vladimír Jirásek pořád před očima, jak dekorovali jeho.

„Ona to byla podivná doba, které ti mladí dnes nemohou vůbec chápat. Než jsme odjížděli do Švýcarska na mistrovství světa, vypsali i pro nás, vodní slalomáře, finanční prémie. Do té doby nás měli jen za pohrobky trampů, kteří pro vlastní zábavu sjíždějí řeky. Jenže v roce 1958 se konalo mistrovství světa v Augsburgu v tehdejším Západním Německu. Postavili tam umělý kanál, který jsme do té doby nikde neviděli, natož abychom v jeho peřejích jezdili, domácí závodníci pak měli laminátové lodě, zatímco my vlastnoručně vyrobené kanoe a kajaky s dřevěnou kostrou, kterou jsme potáhli impregnovanou látkou. Pochopitelně že západní Němci vyhráli všechno, co se vyhrát dalo," vzpomínal na cestu ke dvěma zlatým medailím a titulu Nejlepší sportovec Československa nestor vodních slalomářů Jirásek.

Proto funkcionáři rozhodli, že uvolní nejen devizy na nákup laminátu, který byl tenkrát strategickou surovinou, ale i koruny na odměny. Za zlatou medaili jsme měli slíbeny tři tisíce, jenže já přivezl z mistrovství světa zlaté dvě.

„Soudruhu, ve strašnické Tesle, kde pracuješ, tě soudruzi uvolnili, abys mohl reprezentovat. Bylo by proto amorální, abys dostal šest tisíc, když oni museli montovat telefonní ústředny i za tebe, vysvětlili mi, proč mám v obálce jen čtyři a půl tisíce. Ani ten laminát na loď, který jsem si samo sebou musel koupit ze svého, jsem za to nezaplatil," líčil, jak to před šedesáti lety chodívalo.

Nemyslitelné, aby o sobě prohlašoval, že je králem sportu. Aby mu třeba jen symbolicky posadili na hlavu královskou korunu.

Nedočkala se jí ani celá plejáda dalších slavných sportovců. Bosáková, Mikoláš, Kozák, Daněk, Čáslavská, stejně jako Nepela, Kodeš, Mácha, Tkáč, Bugár, Jeriová, ti všichni se museli spokojit s broušenou vázou či plaketou.

Až ve druhé polovině osmdesátých let prošla myšlenka pasovat nejlepšího sportovce roku na krále československého sportu. A samozřejmě - předávat mu věčně putovní královskou korunu. Vyrobena byla z blyštivé mosaze, zasazena byla v kusu minerálu a stála na bytelném podstavci.

Až do dělení republiky putovala od sportovce k sportovci, jenže v hektickém roce při dělení Československa se ztratila a nikdy se už na světě světa neobjevila.

I proto se zrodila koruna nová, křišťálová. Podobu jí vdechla v roce 1996 výtvarnice Alena Matějka, jejíž třísetkilogramový Magic Carpet, zvlněný koberec z jednoho kusu skla, byl mimochodem součástí české prezentace na světové výstavě Expo 2006 v japonské Toaymě.

Na kruhové spodní části koruny, která je vyrobena z taveného skla, jsou vyryta jména prvních deseti Sportovců roku samostatné české éry, ostatní vítězové jsou pak zvěčněni na oddělitelném podstavci. A pro úplnost - zlacené hroty koruny jsou z broušeného křišťálu.

Hlavní trofej je pochopitelně navěky putovní, každý vítěz ankety ale dostane do trvalého vlastnictví zmenšené kopie, které jsou vyrobeny stejnou technologií.

Vlastimil Vacek

Pro novou královnu českého sportu, která bude vyhlášena dnes večer, je už připravena.

A proč je tedy vyhlášeno pátrání po koruně původní? Už spíše jen proto, že jde o cennou historickou relikvii, která by jednou mohla být zajímavým exponátem v chystaném Muzeu českého sportu.