Článek
O výstavbě umělého rychlobruslařského oválu se hovoří již od olympijských her v Turíně, kde Sáblíková překvapila čtvrtým místem. Od té doby se sbírka úspěchů talentované závodnice úctyhodně rozrostla, stadiónu se ale rychlobruslaři nedočkali. Projekty ve Žďáru nad Sázavou, Brně, Pardubicích, Praze nebo Liberci zůstaly jen na papíře...
Již dva roky žije sen o bruslařském stadiónu starosta Velkého Oseku Jiří Otta. Sportovní nadšenec, který se nebojí jít splnění snu naproti. I proto je velkoosecký projekt výjimečný. Stadión by totiž měli financovat sami bruslaři nákupem permanentek. „Pokud by stát pochopil správnost projektu, tak bychom se samozřejmě peněz nezřekli. Ale nespoléháme na to. Nechceme dopadnout jako Sazka Arena, kde byly slíbené dotace na stavbu, ale nakonec na ně nedošlo, “ vysvětluje Otta, proč se chce vydat jinou, dosud nerealizovanou cestou.
Od minulého týdne je na webu www.superbruslení.cz ke stažení smlouva o smlouvě budoucí, kterou se zájemci zaváží k zaplacení členského poplatku ve výši 10 tisíc korun, který pokryje 50 hodin bruslení ročně po dobu pěti let. „Od lidí nechceme přímo peníze, chceme rezervaci na to, že zaplatí později,“ říká Otta.
Nedůvěru chtějí odbourat průhlednou činností
Zástupci Velkoosecké sportovní a.s., která projekt realizuje, věří, že při dostatečném počtu smluv nebude problém získat na výstavbu překlenovací úvěr, část nákladů by měl pokrýt dodavatelský úvěr. Nebojí se, že lidé nenajdou důvěru projekt podpořit? „Lidé jsou principiálně nedůvěřiví, průhlednou činností ale chceme tuto bariéru odbourat. Do konce dubna uvidíme, kolik smluv je uzavřených, a vyhodnotíme, co dál,“ uvedl Otta, který chce vedle široké veřejnosti oslovit především zřizovatele škol či dětských domovů. „Permanentka bude přenosná, vedle škol je to zajímavé i pro firmy, které mohou rozšířit nabídku svých zaměstnaneckých benefitů,“ tvrdí.
| Jak vidí projekt bývalý předseda svazu rychlobruslařů Ladislav Peška? |
| "Zní to jako pohádka, moc tomu nevěřím. Neříkám, že to není možné zrealizovat. Ze zahraničí jsou známé případy, kdy se něco podobného povedlo. Třeba Irové takhle postavili národní fotbalový stadión. Jenže fotbal a rychlobruslení? To je divácky úplně o něčem jiném. Velkoosecký projekt je spíš dobrý námět k zamyšlení pro činovníky z Českomoravského fotbalového svazu." |
Současně se zveřejněním smluv finišují ve Velkém Oseku s kompletací projektové studie, která by měla být hotová do konce února. „Do prázdnin chceme mít vydané územní rozhodnutí. Do října nebo listopadu bychom chtěli mít vyřízené stavební povolení, samotná výstavba by měla trvat zhruba dvanáct až čtrnáct měsíců,“ přibližuje Otta plánovaný časový harmonogram realizace komplexu, v němž by měl vedle stadiónu vyrůst i hotel. Hala by měla podle propočtů přijít na 600 miliónů korun Hotel, který má být na stadión přímo napojený, by spolkl dalších 100 miliónů. Podle výše získaných prostředků by komplex vyrostl naráz nebo na etapy. „Hala samozřejmě jako první,“ doplňuje Otta.
Rychlobruslaři, krasobruslaři, sledgehokejisté...
Jasno má starosta Velkého Oseka i v tom, jak zaplatit provoz stadiónu při praktické absenci vstupného. „Počítáme s tím, že provoz se zaplatí ze sponzorských prostředků. Hala se bude nějak jmenovat, Národní bruslařský stadión je spíš pracovní název. Jednáme s kolínskou TPCA, ve hře je především jméno japonského výrobce. Marketingová práva jsme předali týmu Martiny Sáblíkové, který by měl do haly přinést vrcholné světové podniky, a další příjmy by tudíž šly z vysílacích práv,“ vysvětluje.
Tým Sáblíkové s projektem ve Velkém Oseku již nyní spolupracuje a podílí se na funkčnosti stadiónu s ohledem na nároky rychlobruslařů. „Chceme, aby zde našlo místo středisko vrcholového sportu rychlobruslení na krátké i dlouhé dráze. Vedle toho se Radka Kovaříková a René Novotný zajímají o středisko pro krasobruslaře. Bezbariérová hala otevírá šance i pro sledgehokejisty a o možnost pořádat ve Velkém Oseku hokejové kempy se zajímá expardubický obránce Petr Čáslava,“ vyjmenoval Otta další možnosti využití haly.
Právě na mnohostranném využití stadiónu si ve Velkém Oseku zakládají. „Není to jen pro Martinu Sáblíkovou a další, je to projekt pro veřejnost. To je alfa a omega celé věci,“ říká Otta. A věří, že projekt „bruslařského Národního divadla“ dotáhne do úspěšného konce. „Ekonomové nad tím kroutí hlavou, já ale říkám, že to jde,“ uzavírá.
