Článek
Lyžování i surfování na Islandu má svá specifika. „Trvalo nám šest let, než jsme se hory a vlny tady naučili číst," přiznává druhé z dvojčat, Filip. A dodává: „Nejhezčí pak je, když jste ve vodě, díváte se na ty hory a vybíráte si, na kterých pak odpoledne budete lyžovat."
Nikdy nekončící road trip. To je pro bratry surfování. „Člověk si tady musí všechno najít sám. Lokální surfaři tady moc nejsou, aby vám poradili. Strávili jsme roky hledáním spotů, hledáním, jak fungují přílivy a odlivy, a také větry, které se točí ve fjordech jinak," vysvětluje Lukáš.
Neodradí je ani ledová voda. „Je tu zima, no...voda na Islandu je temná, strašidelná, studená, ale taky neuvěřitelně krásná," říkají. Nejhorší okamžik nastává, když se musí po třech až čtyřech hodinách ve vodě převlékat z neoprenu. To jsou pak dvě minuty utrpení. Když na surf-spotu přenocují, neopren jim zmrzne a musí si ho porozbíjet, aby se zase dostali dovnitř.
Odměna ale stojí za to. „Člověk může najít vlny, které známe třeba z Havaje. Jenomže tady jsme jenom my, kteří je sjíždějí. Nemusíme čekat, až na nás přijde řada, jako na kterémkoliv populárním místě na surfování," vyzdvihuje Lukáš. Jak surfování v ledových vlnách vypadá, na to se podívejte v našem videu.
Utrpení zažil na Islandu i štáb, který o obou bratrech a jejich lyžování a surfování na Islandu natáčel dokumentární film. Between Fjords. Na konci září měl premiéru v českých kinech. Filmaře například na několik dní uvěznila sněhová bouře. Štáb režiséra Martina Smékala se nemohl hnout z místa a zažíval tak pocit bezmoci.
Hlavní aktéry filmu pak zase uvěznila celosvětová epidemie. Zrušili jim let z Islandu do ČR, a tak na premiéře chyběli.