Článek
Na jaře se Holečkovi spolu s Hrubým podařil oceňovaný prvovýstup na nepálský Talung (7349 metrů) ve východním Himálaji, druhý expediční cíl - prvovýstup na Gašerbrum I. - ale bohužel skončil tragicky. Hrubý při nuceném sestupu udělal osudovou chybu při slanění a zřítil se do kilometrové hlubiny. A Holeček s blížícím se odjezdem do Antarktidy přiznal, že nad pokračováním expedice dlouho váhal.
„Byl jsem přesvědčený, že nepojedu. Vyrovnání se smrtí Zdeňka nastalo během sestupu z Gašerbrumu, po kolapsu dole na ledovci přišlo nadechnutí a vrátil se život. Ale pořád se mi to vrací, potkávám lidi, kteří byli našimi společnými kamarády. Říkal jsem si, že se na lezení chvíli vykašlu, hledal jsem chuť pokračovat. Člověk nesmí být na pochybách v tom, co dělá. Pokud se něco dělá přes brzdu, tak to jednou někde vypluje na povrch," líčí Holeček.
Nízký vrchol se stěnou vyšší než Eiger
Expedici do Antarktidy měli Holeček s Hrubým v plánu již několik let, objevitelská výprava se ale z různých důvodů neuskutečnila. „Sešel jsem se s klukama, kteří budou součástí expedice, a chtěl jsem jim říct, že končím. Ale pak jsem viděl jejich tváře, vzpomněl jsme si na těch pět let příprav... A najednou jsem si říkal, že by byla obrovská škoda tam nejet, protože bych se tam už pravděpodobně nikdy nepodíval. Zdeněk bude bohužel držet palce seshora od sv. Petra," povzdechl si Holeček.
Za svým cílem, prvovýstupem na Mount Foster na ostrově Smith Island, se Holeček vydá s dvojicí zkušených horolezců Vladislavem Noskem a Vladislavem Joštem, kteří měli původně v oblasti vlastní lezecké plány. Trojčlenný tým má v plánu kromě pokusu o prvovýstup také přechod hřebene Mount Foster, který měří třicet kilometrů. „Může se zdát, že Mount Foster svou výškou nezapadá do souboru s Gašerbrumem a Talungem. Jeho stěna rostoucí přímo z moře je ale o 300 metrů vyšší než severní stěna Eigeru," upozornil Holeček.
Expedice v duchu Shackletona a Amundsena
Původní námět na expedici do Antarktidy přišel od legendárního českého mořeplavce Rudolfa Krautschneideira, který brázdí vody s replikou Magalhaesovy karaky Victorie ze 16. století. A její realizace také zčásti mořeplavecká bude: její členy totiž čeká dobrodružný přesun plachetnicí z Ohňové země k ostrovům u nejstudenějšího kontinentu. „S Rudou to ale bohužel nedopadlo, vyrážíme s australskou lodí," poznamenal Holeček.
Měsíční pronájem lodi vyjde sedm členů expedice na 80 tisíc eur, Holeček ale vysoké výdaje dorovnává objevitelským nadšením. „Je to v duchu Shackletona a Amundsena, i v 21. století to lze prožít nanovo. Snad tam ale nezamrzneme na dva roky," usmívá se, přestože tuší, že jej v oblasti divokých větrů a nečekaných změn počasí nečeká procházka růžovým sadem. „Je to oblast s největší proudivostí na planetě, sráží se tam dva oceány, počasí hodně cirkuluje. Teplo tam rozhodně nebude, spíš lze čekat pěknej chlív. Ale jak říkal Joska Rakoncaj, lezení je činnost pro masochistický kretény," podotkl.
I během finalizace příprav výpravy do neznáma přitom Holeček uvažuje nad horolezeckou náplní příštího roku. A jeho myšlenky se začínají soustředit k návratu na Gašerbrum I. a dokončení prvovýstupu jihozápadní stěnou. „Mám v tom jasno, chci se tam vrátit. Ještě nevím s kým, možná sám. Lidi se nějak nehrnou, schránku nemám nacpanou dopisy s nabídkami. Ne že by to nešlo vylézt sólo, ale radost je dobré sdílet. Pár kamarádů jsem oslovil, zatím nemám zpětnou vazbu. Všechno ale stejně bude záležet na vývoji událostí," dodal Holeček.
