Děsila se debaklu a zdálo se jí o čertech. I proto Sáblíková doufala, že trenér hodí ručník

„Jsem ve hře o medaili, což je super. V sobotu si budu hlídat, aby mě nikdo nepřeskočil. Vždyť v jednom okamžiku to při trojce vypadalo na hrozný debakl," vykládala úřadující mistryně Evropy.

Při úvodní bitvě na pět set metrů dosáhla pátého nejrychlejšího času a při následném závodě na tři tisíce metrů byla druhá.

„Pětistovka byla super. Až na úvodních sto metrů. Ale já věděla, že to bude slabší," připomínala Sáblíková, že dlouhé týdny laborovala s bolavým kolenem a nemohla trénovat start. „Trojka pak byla dobrá, byť se mi v průběhu jízdy zdálo o čertech. Mám pořád v hlavě odstup téměř sto metrů, které jsem v jednom okamžiku ztrácela. Těžko se to kouše," vyprávěla Sáblíková.

Po osmnácti stech metrech česká reprezentantka na domácí Wüstovou podporovanou frenetickým publikem totiž ztrácela pět vteřin. „Jen jsem doufala, že trenér hodí ručník. Cítila jsem se hrozně. Ale pak na mě zakřičel, že jsem zajela kolo rychleji než Ireene, což mi dodalo energii. A v závěru jsem se pobízela, abych stáhla manko na padesát metrů. Přeci jen to vypadá lépe," smála se Sáblíková.

Hned po startu věděla, že nizozemskou soupeřku bude složitě nahánět. „Když byla v polovině první zatáčky vedle mě, tak jsem si říkala, že buď jedu hrozně nebo Ireene letí. Myslela jsem, že usiluje o rekord dráhy. Na takový čas jsem neměla, tudíž jsem si chtěla jet svoje," popisovala pocity v průběhu závodu na tři kilometry Sáblíková.

Jenže Wüstová s přibývajícími metry ztrácela sílu. „Při výjezdu z předposlední zatáčky mi blesklo hlavou, že manko není zase tak veliké a bojovala jsem ze všech sil. A nakonec odstup nebyl tak hrozný," lebedila si trojnásobná česká olympijská vítězka.

Nakonec, byť jen těsně, musela na dlouhé trati po dvaadvaceti měsících překousnout prohru. „Z mého pohledu se trojka vážně vyvíjela katastrofálně. A jsem na bedně. Takže to neberu nijak tragicky," krčila rameny Sáblíková.

Z kelímku do sebe tlačila iontový nápoj. „Po pětistovce se mi chtělo spát. Tělo už si asi v těch sedm hodin večer říkalo, že to má za sebou. Dala jsem si kávu, pár loků Red Bullu a byla jsem v pohodě. Snad rychle zvládnu dopingovou kontrolu, pak se bleskově vyjedu, masáž a hlavně rychle usnout," plánovala Sáblíková před sobotním pokračováním bitvy o desátou evropskou medaili.

Zatím má na kontě pět zlatých, tři stříbrné a jednu bronzovou. „Hlavní bude sbírku rozšířit," neřešila česká reprezentantka v páteční noci, jakou hodnotu by mělo mít pódiové umístění při sobotním vyvrcholení šampionátu.