Článek
„Maroušku, dál jít nemůžu, jinak tady umřu,“ hlesl vysílený Hrubý na svého parťáka, když bůhví pokolikáté vyzvrátil obsah svého žaludku na sníh pokrývající karakoramského obra. Po třech dnech lezení k vrcholu zbývalo již jen pět set metrů, rozhodování ale bylo rychlé. „Otáčíme a jdeme dolů. Ty vždycky slaníš přes šroub v ledu na plnou délku lana, já ho pak vyndám a slezu za tebou,“ naplánoval cestu do bezpečí Holeček. K patě stěny ale bylo předlouhých 1700 metrů.
Zdeněk Hrubý v jednom z klíčových míst jihozápadní stěny Gasherbrumu.foto: archiv expedice Klättermusen NEW DECISION
„Přitom do té doby probíhalo vše v naprosté pohodě,“ načal vyprávění o první části dvoudílné expedice s názvem Klättermusen New Decision Hrubý. „Aklimatizace byla bez jediného zádrhelu, vylezli jsme na Gasherbrumu tzv. Japonský kuloár a byly takové podmínky, že jsme dokonce ve výšce přes sedm tisíc metrů zvažovali výstup klasickou trasou. Nakonec jsme se ale rozhodli šetřit síly na náš plán,“ pokračoval zkušený himálajský dobrodruh.
Po úspěšné aklimatizaci a odpočinku v základním táboře si česká dvojka sbalila to nejnutnější a s nadějnou předpovědí počasí se vydala pod jihozápadní stěnu, kde následující ráno začala s vlastním výstupem. „První varování přišlo několik hodin po nástupu do stěny, kdy se pod nám i urvala obrovská lavina a vymetla kompletně místa, kde jsme se jen chvíli předtím pohybovali. To byla klika,“ vyprávěl Hrubý.
Postup vzhůru byl nicméně rychlý a po prvním bivaku v necelých sedmi tisících metrech se Češi rozhodli jít dál. „Dopředu jsme byli dohodnutí, že po prvním bivaku rozhodneme, co dál. Z vyšších partií stěny se případný sestup jevil jako téměř nemožný a jediná cesta zpět byla přes vrchol do klasické cesty. Podmínky ale byly stále dobré, takže jsme pokračovali,“ popisoval ostřílený horal.
Během druhého dne zdolali dvě obtížná místa a bivakovali v sedélku ve výšce 7400 metrů. Tu noc se ale začalo všechno otáčet špatným směrem. „Začalo mi být zle od žaludku, předpokládal jsem ale, že jsem jen něco špatného snědl. Ráno jsme tedy lezli dál. Jenže mi bylo stále hůř a hůř a síly rapidně ubývaly,“ pokračoval Hrubý, jemuž bylo v ten moment jasné, že ambiciózní plán dostává na frak: „Nastaly dvě možnosti. Buď jít přes závit a pokusit se dostat přes vrchol na normální sestupovou trasu. Nebo slézt do 1700 metrů hluboké propasti pod námi. S tím jsme ale nepočítali a předpokládali, že to ani nejde. Nakonec jsme to zkusili a po třídenním martyriu jsme se dostali zpět do tábora.“
Postup expedice Klättermusen NEW DECISION jihozápadní stěnou Gasherbrumu I.foto: archiv expedice Klättermusen NEW DECISION
Pokořitel sedmi osmitisícovek již zažil v horách hodně, drama na Gasherbrumu ale prý všechny průšvihy přebilo. „Úspěšným sestupem to navíc neskončilo. V základním táboře jsem se dal dohromady, po čtyřech dnech to na mě ale znovu přišlo a vyzvracel jsem tolik krve, že to vypadalo jako na zabijačce. A bylo jasné, že drama pokračuje, zvlášť když nepřiletěl slíbený vrtulník. Počasí sice bylo dobré, ale helikoptéra nikde. Objevila se až za dva dny. Až pak jsem se dostal ve Skardu do špitálu, kde mi dali infuzi a další léky, po nichž jsem ožil. Následoval urychlený přesun do Prahy, kde mi ve střešovické nemocnici objevili tři prasklé žaludeční vředy,“ kroutil hlavou Hrubý.
Holeček mezitím vylezl na vrchol alespoň klasickou cestou a pak spěchal za svým druhem. „Zlatým písmem jsme se nikam nezapsali, ale zase jsem se vrátili živí a zdraví,“ glosoval s lišáckým úsměvem výpravu do Karakoramu. A s Hrubým už spřádá další plány, opět nikterak přízemní. Na začátku příštího roku se česká dvojka vypraví na replice historického trojstěžníku z cípu Jižní Ameriky do Antarktidy, kde si vyhlédla další panenskou stěnu…
