Článek
Barbora Hermannová smečuje během zápasu na mistrovství světa.
Barbora Hermannová během zápasu na mistrovství světa.
Markéta Sluková během zápasu na mistrovství světa.
Markéta Nausch Sluková (vlevo) a Barbora Hermannová oslavují postup do vyřazovací fáze mistrovství světa.
České jedničky Markéta Nausch Sluková (vlevo) a Barbora Hermannová,
Oslava druhého vítězství českých beachvolejbalistek na MS ve Vídni
Barbora Herrmanová o teplotách na MS ve Vídni
„Když jsme zjistily, že nejprve narazíme na dvojici z Kostariky a poté na pár z Paraguaye, trošku jsme po sobě koukaly. Nevěděly jsme o nich vůbec nic," přiznala s úsměvem Markéta Sluková.
Zatímco posledním protivníkem české dvojice budou v pondělí Finky Lehtonenová-Liukkonenová, které už společně pár let nastupují a na světových turnajích figurují, první dva týmy byly velkou neznámou.
Pro manžela a současně trenéra Simona Nausche nastalo období intenzivního shromažďování informací. „Většinu týmů známe. Ale tady jsme ani nevěděly, jak soupeřky vypadají. Simon tak sháněl videa i další informace všemi možnými způsoby. Není nic horšího, než nastoupit nepřipravené na kurt, kam naběhne dvoumetrová Paraguayka," přibližovala Sluková.
Ignorovat soupeřky, které zatím čekají na velký výsledek, se nevyplácí. „Někdy se stane, že se objeví tým, o němž nikdo neměl vůbec tušení, a přitom má nesmírnou kvalitu. Třeba mezi chlapy se na olympijský turnaj v Riu kvalifikovali Kubánci prostřednictvím kontinentálních turnajů. Měli to být outsideři, ale skončili pátí," vybavila si Sluková.
Už dávno neplatí, že páry napochodují na kurt bez jakékoliv průpravy. Taktická příprava u obrazovky je nedílnou součástí beachvolejbalu stejně jako ve fotbale či hokeji. „Dvě hodiny před zápasem si sedneme a máme mítink, který trvá pětačtyřicet až šedesát minut. Řešíme, co soupeřky preferují, která z holek na druhé straně hraje více na síti nebo vzadu v poli. Studujeme, zda hrají dlouhé údery, kde mají slabiny. Jde o hodně důležité informace," popisuje Sluková. „Hodně se však zaměřujeme zejména na vlastní hru. A Simon má s odstupem otázky, jak budeme bránit. Je to taková kontrola, aby věděl, zda jsme ho vnímali," culila se Sluková.
Nezřídka se stává, že stanovená taktika není dodržena. „Někdy je třeba improvizovat. Respektive my s Barčou máme pocit, že plán nefunguje, byť realita je mnohdy jiná," vykládala Sluková. Podle pravidel trenér nesmí tým koučovat. „Však také někdy dost kouká, proč herní záměry měníme. Diví se, co vymýšlíme. A pak nám ukazuje, že jsme zbytečně panikařili, protože jsme sice ztratili šest míčů, jenže čtyři z toho nikoliv uměním soupeřek, ale vlastními chybami," vysvětlovala Sluková. „Vidí to z tribuny s nadhledem. Jenže my to prostě vyhodnotíme v zápalu boje blbě, takže pak dostaneme trošku čočku," přiznala s úsměvem.
Existují i možnosti, jak může trenér do hry vstoupit a vrátit tým na „správnou" cestu. „Snaží se nás třeba tlesknutím upozornit, abychom nebláznili a drželi se herního plánu. Nebo je to patrné z reakcí. Ale když jsme vtažené do hry, není snadné si to uvědomit," říkala Sluková.
Nepodcenit nikoho ani na vteřinu a neztratit žádný míč je nesmírně důležité. „Pokud vyhrajeme skupinu, velmi pravděpodobně dostaneme do prvního kola vyřazovacích bojů snadnějšího soupeře. Ale je jasné, že někdo nemusí hrát na sto procent a situace se tak může velmi zamotat. Nedá se nic předvídat," přemítala Sluková po vydařeném vstupu do šampionátu.
Pro jejího muže, pocházejícího z Vídně, je šampionát mimořádně prestižní záležitostí. Návrat v roli trenéra českého týmu by rád vyšperkoval velkým úspěchem. „Má hodně bratranců, tetiček a kamarádů, kteří nás podporují. Pro Simona jde o velký comeback. Ale já věřím, že i právě díky jeho osobě bude rakouské publikum na naší straně. A návrat mu uděláme sladký," snila Sluková. S Hermannovou v úvodních dvou duelech potvrdily pozici nasazených šestek a shrábly dvě vítězství.
