Článek
Český šermíř neskrývá, že už toho má v závěru sezóny dost a nejraději by si orazil. Jenže místo toho zaťal zuby a tvrdě dřel. Soustředění v Anglii vystřídala příprava v Rusku a pak zase honem do Londýna, kde má svého trenéra. „Člověk už je unavený, nejen fyzicky, ale i psychicky," povzdechl si.
Medaile ho ale nakopla, a tak v Londýně makal v kempu spolu se soupeři z celého světa - ze Španělska, Brazílie či třeba Číny. „Už to bylo super, ale pak jsem odletěl do Soči, kde jsem se chystal s ruským nároďákem. To byl zážitek, protože jsem tam byl jako jediný ze zahraničí," líčí nadšeně.
A pochopitelně jej zasáhla i fotbalová horečka, která ovládla celou zemi. „Zrovna postoupili přes Španělsko a co se dělo v ulicích, to bylo něco neskutečného. Lidé jezdili nejen v autech, ale i na autech, všichni zpívali," vzpomíná.
Když se pak vracel do Londýna, tak fotbalová horečka pokračovala, protože na Ostrovech je fotbal sportem číslo jedna. „Zrovna se kopaly penalty a lidé místo toho, aby si odebírali kufry a odcházeli, tak jen koukali, jak to dopadne. Nikdy jsem fotbal takhle nevnímal a neřešil, ale tohle byl zážitek," směje se šermíř.
S blížícím se šampionátem už ubíral na intenzitě tréninků, pracovalo se na technice a došlo i na uvolnění - třeba trénink v zahradě svého trenéra. „V přípravě jsem nechal všechno. Teď už mě čeká jen pár tréninků a půjde se na věc," ohlíží se za uplynulými týdny.
Že by měl třeba zaútočit na další placku, tentokrát ze světa, se nestresuje. „Jedu tam dělat svoji práci, která mě baví a naplňuje. Jedu bez očekávání, ale těším se tam. Šampionát bude kousek od Šanghaje, tam je teď obrovský boom šermu, bude plná hala. Finálové pódium podsvícené jako LED obrazovka, to bude poprvé v historii. Moc se na to těším," dodal Choupenitch.