Březina už konec neřeší, čeká na následovníka. Snad nebudu bruslit do šedesáti, směje se

I tak ale sezona začala docela slušně. Volná jízda se mi moc nepovedla, ale pořád je vše v začátku, příští týden jedu do Ruska a doufám, že ten závodu bude vypadat jinak než v Las Vegas.

Nevím, nějakým způsobem mi vypla hlava a msto abych jel trojité skoky, jel jsem dvojité. Natrénováno máme. Je ti sport. Stane se. Sám nedovedu vysvětlit, co se stalo.

Je trochu jiná, ale nebudu se vymlouvat na to, že je něco jinak. Tréninky byly stejné od loňského roku, neměl bych mít v podstatě žádný problém. I v momentě, kdy změním program musím být připravený skoky předvést. Asi nejvíce mě rozhodilo to, že mou jízdou začínal televizní přenos a já jsem po rozbruslení pět minut čekal, než vyhlásili moje jméno. Vědět to dopředu, připravil bych se trochu jinak. Ale už s tím nic neudělám.

Tím jedenáctým místem jsem o tu šanci přišel. Série Grand Prix má jen šest závodů a každý závodník může jet jen dva a z nich. Do finále se kvalifikuje jen šest nejlepších, což znamená, že když nevyhrajete alespoň jeden závod, tak většinou není šance se tam dostat. Loni jsem byl dvakrát druhý a kvalifikoval jsem se do finále jako pátý. Ale kdyby vítězové skončili do třetího místa, tak jsem se tam ani nemusel dostat. Ta matematika, kdo se kvalifikuje a kdo ne, je docela složitá. Nepovedl se mi jeden závod, ale svět se nezbortí. Nyní už půjde spíše jen o to, abych dobře závodil pro sebe.

Především proto, že to bude v Ostravě a bude to dost možná můj poslední národní šampionát. I trenér (Armén Rafael Arutunyan) mi řekl, že by bylo hezké abych přijel. Krasobruslařská mistrovství jsou společná pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko a každý rok se konají jinde a i ze svazu jsem měl zprávy, že není nutné, abych třeba v minulém roce v Maďarsku byl. Finále Grand Prix bylo čtyři dny před mistrovstvím a letět z Los Angeles na třídenní mistrovství České republiky, když cesta trvá třicet hodin, není příjemné.

Pro mě důležité, abych zajel, trochu motivoval nastupující generaci a hlavně pomohl českému krasobruslení.

Zajet alespoň tak, jako v minulé sezoně, kdy jsem byl na mistrovství světa v Japonsku osmý. Ale já tam nejedu někoho porážet. Krasobruslení není box. Důležité pro mě bude zajet to, na co mám. Nemám důvod se s někým porovnávat, ale jedu překonat svoje výsledky z minula. Na Evropě jsem byl myslím ze dvanácti startů jedenáctkrát v top deset. Když se mi to podaří znovu a třeba na obou šampionátech, bude to hezké.

Byl jsem připravený, že po minulém mistrovství světa skončím, ale jak trenér, tak svaz mě přesvědčili, abych ještě pokračoval. Nyní se tím nezabývám a nechávám tomu volný průběh. Pokud bych to měl v hlavě, mohlo by se stát, že mi vypne hlava a jak příprava, tak závody by šly z kopce. Snažím se to brát den ode dne, závod od závodu.

Když dopadnu jako minule, nebo líp, bude se mi lépe končit. (úsměv). Ale momentálně jsem si to postavil tak, že skončím v momentě, kdy mě některý z mladých českých krasobruslařů porazí. Rafael si teď dělá srandu, že budu muset bruslit až do šedesáti. To snad nebudu muset, protože kluci to vzali vážně a opravdu se snaží. Například Matyáš Bělohradský (mistr ČR pro rok 2018) byl u nás v Los Angeles celé léto a viděl jsem, jak se zlepšuje. Potenciál má a jsou tu i další, které tak často nevidím. Jen jednou za rok, kdy přijedu do Ostravy na kemp.

Tím, že to je pocta Jozefovi, tak jsem chtěl přijet. Sám mě o to poprosil. Stál o to, abych tady byl. Poznal jsem se s ním přes tátu, který s ním závodil. Jozef je jeden z nejlepších československých krasobruslařů po Ondreji Nepelovi. Když se řekne Jozef Sabovčík, všichni vědí, o koho se jedná, vědí, co dokázal. Pro mě je idol, ikona a člověk, který jako první skočil čtverný skok.

Narozdíl od ostatních účastníků nepojedu exhibici, ale ukážu své programy. Beru to trochu jako přípravu na ten závod, který mě čeká příští týden v Rusku. Pojedu svůj krátký program a část volné jízdy. Změnou bude, že ji pojedu na Jozefovu hudbu z volné jízdy, kterou jel na olympiádě v roce 1984 v Sarajevu, kde získal bronz.

Psal mi sms, ptal se, kdy přiletím a jen tak mezi řečí jsem se dozvěděl, že v Ostravě nebude. Je to škoda, ale show tím myslím neutrpí.