Článek
"Přihlášky docházejí, v Soči chtějí být všechny státy," řekl Mutko v parlamentu. "Dosud nám není znám ani jeden případ bojkotu, snad s výjimkou jediné země. Ani v tomto případě ale Mezinárodní olympijský výbor o bojkotu nic neví," dodal ministr.
Mutko stát zvažující bojkot nejmenoval, podle ruských médií jde zřejmě o Gruzii. Tamní prezident Michail Saakašvili, který v roce 2008 svedl s Moskvou týdenní válečný konflikt, svého času účast gruzínských sportovců v Soči vyloučil. Po loňském nástupu Bidziny Ivanišviliho do funkce premiéra, na niž byla po reformě ústavy přesunuta většina exekutivních pravomocí, se ale v Tbilisi o bojkotu už nehovoří.
Větší starosti organizátorům dělá skandál kolem kontroverzního ruského zákona o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží. Právní norma vyvolala v zahraničí silný odpor, gayové a lesby v několika západních zemích vyzvali k olympijskému bojkotu. Žádný stát ale zatím jejich výzvy nevyslyšel.
Únor 2014 se má pro Soči, ale i pro celé Rusko stát bezmála zlomovým datem. Kreml do budování olympijských objektů a infrastruktury investoval 1,5 bilionu rublů (875 miliard korun) a netají se úmyslem uspořádat nejnákladnější a nejokázalejší hry v dějinách. Navzdory blízkosti neklidného Kavkazu, kde prakticky denně dochází k útokům islámských extremistů, má prý Moskva pevně v rukou i bezpečnostní situaci.
