Článek
Jak to vypadá s vaším návratem do sedla?
Koleno se zlepšuje, ale jde to pomalu. Mám zatím povoleno ohýbat nohu na devadesát stupňů. Dnes jsem tři týdny po operaci. Myslel jsem, že měsíc po úrazu to už dám, ale zřejmě budu rád, když se dostanu do sedla v listopadu v Miláně.
Tušil jste hned po dopadu, kdy jste rovnou ze sedla skočil snožmo na zem, že je zle?
Jo, křuplo mi v koleni a celý se mi protočilo dolů. Vyhlášení jsem ještě zvládl. V těle pracoval adrenalin a euforie, takže jsem to asi půl hodiny ještě vydržel. Horší to bylo potom v šatně. Vyšetření odhalilo natržený meniskus a rozštíplou chrupavku. Absolvoval jsem artroskopický zákrok. Samozřejmě jsem si skok zpětně vyčítal. Přece jen když ležíte v nemocnici a čekáte na operaci...
Nepokárala vás za něj manželka?
Ne. Mávli jsme nad tím rukou. Přece jen nešlo o zranění, že bych ležel někde v bezvědomí. Kluci mi říkali, že jsem šoumen, že to ke mně patří. Takže kolegové se spíš smáli.
Radost jste po Gran Premiu netajil, s L´Estranem jste ho po roce znovu vyhrál, letos navíc o čtyři délky...
Bylo vidět, že je kůň výkonnostně silnější než loni, kdy jsme spolu vyhráli těsně. Dobrá zpráva, že šel nahoru. Přednostně jezdím pro stáj Scuderia Aichner SRL, celý rok závodím v Itálii, takže mi na tom záleží úplně nejvíc. Vítězství je týmové a pro mě velmi cenné.
Sezonu naboural koronavirus, berete úspěch z Merana jako hřejivou náplast?
Nevím, jestli bych ho nazval náplastí. Jsou nějaká nařízení, milion zákazů... My se ale snažíme pořád fungovat. Kvůli covidu jsme na jaře přišli asi o dva měsíce, ale teď už normálně jezdíme do Itálie. Akorát musíme mít občas testy, což nás moc netěší. Dostihy jsou společenská událost, letos se konají bez diváků. Všechno je poloviční. V Itálii na dostihy tolik diváků nechodí, ale Velká pardubická bez lidí... Vůbec nechci snižovat Velkou, ale celej den byl letos takovej směšnej.
Legendární český dostih jste letos sledoval jen u televizní obrazovky, jak jste si ho užil?
Líbil se mi. Pěkně rozjetej, dobrý tempo, rozhodlo se v závěru, vyhrál ten nejlepší.
Vítězný Hegnus patřil mezi favority, zaskočilo vás třetí místo Vanduala?
Překvapil mě, ale vím, že v tréninku udělali hodně. Přibrali plavání, které hlavně starším koním myslím hodně pomáhá, jak se i potvrdilo. Plavání měla taky Orphee des Blins, která vyhrála Velkou třikrát, i když měla zdravotní problémy. Jinak se ale u nás v trénincích moc nepoužívá. Pro mě je zajímavé zjištění, je dobré ho asi do tréninku zařadit.
Loni jste triumfoval s Theophilem, který doběhl až devátý. Zklamal vás výkonem?
Ano. Nelíbil se mi. Neměl tam žádnej moment, nikde nešel do ruky tak, jak ho znám já, že se občas musí někde přidržet, aby tolik nespěchal. V podstatě byl furt prázdnej, jenom to tak bez zájmu odcválal. Nevím, jestli to způsobila atmosféra, že byl takhle laxní.
V jeho sedle vás nahradil Jan Odložil, co vám říkal po dostihu?
Neměl z výkonu vlastně žádnej pocit, kůň mu nic moc neukázal. Theophilos má rád trochu pevnější půdu, teď byla měkčí, ale zase nemůžu říct, že bylo až tak měkko, aby mu to vadilo. Ale možná u něj nechuť běžet na měkčím podkladu sehrála určitou roli...
O Taxisu mluvit nechcete, přesto jak velkým bylo zklamáním, že se žádný z koní a svěřenců Josefa Váni neumístil na dotovaných pozicích?
Samozřejmě že u Váňů bylo určitě smutno, ale prohry k dostihům patří. Jedeme dál. Teď zkusíme ještě v Itálii něco povyhrávat. To k tomu prostě patří, že to občas nevyjde.
Jak jste vnímal potíže na startu, který se opakoval?
Start byl samozřejmě pro někoho lepší, pro jiného horší. Celkově mi nepřipadal nějak špatnej. Akorát mi hrozně vadilo, že startérka udělila deseti žokejům pokutu 500 korun, i když nic špatnýho neudělali. Jak jsem viděl, situaci neměla úplně od kontrolou, takže nechápu, proč se rozdávaly pokuty. Dívám se na to jako jezdec, nikdo na startu se proti dostihovému řádu neprovinil.
Soustředíte se hlavně na dostihy v Itálii, jak hodnotíte sezonu?
Bylo super, že se mi povedlo vyhrát velké dostihy, ale jinak se mi nedařilo jako loni. Samozřejmě vítězství bylo míň, protože bylo i míň dostihů. Nejsem ani první v šampionátu. Sezona nic moc. Nejdřív se na dva měsíce přerušila kvůli covidu, teď jsem zase zraněný. Zaplaťpánbůh, že jsem vyhrál Gran Premio Merano, což je pro mě i velké finanční plus.
S jakými peněžními ztrátami letos kalkulujete?
U mě jsou nižší o zhruba 40 procent, než jsem byl zvyklej. Dostihů bylo míň, běhalo se za míň peněz. Je potřeba se uskromnit. Ztráty mají určitě všichni.
