Ali versus Foreman. Před 40 lety proběhla boxerská řež, která změnila dějiny

Po letech dostávají ve vzpomínkách pamětníků i banální události příchuť něčeho mimořádného. Přímí účastníci duelu, který promotér Don King nazval „Rachot v džungli", ale už tehdy věděli: tudy pochodují dějiny. „Z Brooklynu do Zairu, potřebujeme mesiáše v ghettu," prorapovala se před 17 lety skupina Fugees na 3. místo britské hitparády s textem o boxerské bitvě černých apoštolů.

Pro Aliho to byl boj o vše. V roce 1967 ho suspendovali kvůli odmítnutí nastoupit službu v americké armádě. Po třech a půl letech se do ringu vrátil, ale trvalo mu čtyři roky, než dosáhl na titulový boj. Porážka, to by byl konec. Pětadvacetiletý Foreman do té doby vyhrál všech svých 40 zápasů a Aliho skalp mu měl zaručit neotřesitelnou pozici ve zlaté éře těžké váhy.

"Budeme spolu trsat v džungli"Excentrický promotér King oběma boxerům slíbil gigantickou částku 5 miliónů dolarů a teprve poté začal shánět sponzora, který vše zaplatí. Citacemi ze Shakespeara přesvědčil zairského diktátora Mobutua, aby se zviditelnil. „Hej Georgi, budeme spolu trsat v džungli. Vrátíme se bojovat mezi naše bratry a sestry," halekal Ali.

Boxerský cirkus se pod Kingovou taktovkou přesunul z New Yorku do Afriky. Ali přiletěl do Zairu jako první a všechny okouzlil. „Jsem mladej a hezkej. Pral jsem se s aligátorem a s velrybou, utloukl skálu, cihlu poslal do špitálu. Zhasl jsem a byl jsem v posteli dřív, než byla tma," bavil Ali davy. Pokaždé, když vyšel z hotelu, hned byl obklopen stovkami fanoušků za hromového skandování: „Ali, Boma Yé! - Ali, zabij ho!"

V Zairu si totiž všichni mysleli, že Foreman je běloch. A nenechali si to vyvrátit, ani když Aliho soupeře viděli na vlastní oči... Big George totiž udělal velkou chybu. Do Kinshasy přiletěl s německým ovčákem, což byli psi, které belgičtí kolonizátoři používali při potlačování demonstrací. Foreman se moc divil, proč ho v Africe nemá nikdo rád.

Ali sice hodně mluvil, o to větší měl ale strach. „Přišli jsme na Foremanův trénink a George 15 minut mlátil do nejtěžšího pytle, jaký existuje. Když skončil, byla v něm díra, že by se tam schoval meloun," vzpomínal spisovatel Norman Mailer, který o zápase napsal strhující knihu „The Fight".

Divákům v Kinshase během třídenního hudebního festivalu, jenž zápasu předcházel, zpívali James Brown, B.B. King nebo Spinners. A přímo pod nimi byly zatím v útrobách stadiónu vězněny stovky kriminálníků, které Mobutu nechal preventivně pochytat a některé z nich i popravit. „Ten malý sadista udělal z Kinshasy nejbezpečnější místo na světě," žasnul Mailer. Ale na boxu se zairský vládce neobjevil, strašlivě se bál atentátu.

Zápas začal ve čtyři ránoUtkání kvůli televiznímu přenosu do USA začínalo ve 4 hodiny ráno. A rozezpívané hlediště brzy ztichlo. Ali šel záhy do provazů a nechal se bít. Kolo, dvě, tři. Foreman rozdával děsivé rány, nikdo by je neustál. „Jenže Ali na mě řval: To je všechno, co umíš Georgi? Tohle jsou ty tvoje bomby? Moje babička má větší páru," vykládal po letech Foreman.

V šestém kole mu došly síly. A Ali začal nemilosrdně kontrovat. V osmém kole se už Foreman motal po ringu jako raněný medvěd. Když inkasoval rychlou kombinaci, zapotácel se a řítil se k zemi. Ali ho mohl hákem ještě dorazit. Ale neudělal to. I proto mohla vzniknout jedna z nejikoničtějších fotografií boxerských dějin. „Nechtěl zkazit estetiku okamžiku," podezříval vítěze Mailer. „Byl jako spící slon. Když se probudil, všechno rozšlapal."

Některé filmy lžou, životopisný snímek Ali režiséra Michaela Manna z roku 2001 se ale přísně drží skutečnosti, která později přerostla v legendu. Když zápas skončil, snesl se na stadión v Kinshase očistný déšť. Ali se postavil do rohu ringu, zvedl pěsti nad hlavu a děkoval za ten dar z nebes.