Hlavní obsah

Ondra potlačil olympiádu a poleze před českým publikem: Loni to byla pohádka

Před rokem sportovní lezec Adam Ondra na Letné zazářil. Na Světovém poháru v boulderu skončil druhý a podobně skvělý výsledek bude chtít o víkendu v Praze zopakovat. Primárním cílem je však postup do semifinále. „Pak si člověk může lezení s diváky více užívat,“ říká česká jednička.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Lezec Adam Ondra před startem Světového poháru v lezení na Letenské pláni v Praze.

Článek

Není obhajoba stříbra trochu svazující?

Snažím se na to nemyslet. Loni to byla pohádka. Možná těžko opakovatelná, ale udělám vše, abych se jí i s trochou štěstí přiblížil. Snažím se soustředit jen na následující kolo, takže momentálně mám v hlavě páteční kvalifikaci. Je vždy extrémně náročné se dostat do semifinále.

Prý vám znovu bude na místě fandit i syn Hugo.

Ano, hrozně mě to motivuje. Na Letné bude i manželka Iva a naprostá většina rodiny. Hugo už se naučil i povzbuzovat, říká: „Pojď, pojď!“ Trénovali jsme to na domácí stěně. Minimálně v hlavě budu vědět, že tam někde je, protože ho zřejmě neuslyším.

Těšíte se na kulisu, která byla minulý rok až nadstandardní?

Loni divácký zájem předčil má očekávání. Vyšlo počasí, prostředí na Letné je krásné. Teď vypadá předpověď také dobře, tak uvidíme, jak se mi povede. Páteční kvalifikace bude tradičně nejvíce stresující a doma asi dvojnásob. Od semifinále dál si člověk může lezení s diváky více užívat.

Dokázal jste už vstřebat pařížskou olympiádu, kde jste nedosáhl na medaili, a skončil stejně jako v Tokiu šestý?

Snažil jsem se olympiádu potlačit, bylo to zklamání. Teď jsem už dobře nastavený na ještě jeden a poslední závod v sezoně.

Jak ve vašem případě takové potlačování vypadá?

Byl jsem s rodinou v Itálii. Částečně u moře a částečně v Alpách, kde jsem se věnoval boulderingu. To je styl lezení, který se dá s rodinou dobře skloubit. Na to, že v létě nejsou nejlepší podmínky, jsem byl spokojený. Načerpal jsem baterie a návrat do tréninku byl relativně v pohodě. Poslední týdny jsem se připravoval i na podzimní skalní projekty.

A jak je na tom bolavé rameno?

Při boulderingu mám vždy v hlavě, že tohle bych dělat nemusel. Jsou typy kroků, při nichž si mohu ramena snadno zranit. Nejsem schopný je udělat fyziologicky správně, takže musím do jiné pozice, a pak je otázka, zda vazy vydrží. Jinak mě ramena neomezují.

Stěnu na Letné už jste viděl?

Je stejná jako loni. Uvidíme, co připraví stavěči, bouldery jsou vždy o celém setu v daném kole. Jeden bývá silový, druhý technický a další jsou kombinací i s koordinací. Na olympiádě bylo ve stanovách napsáno, že to tak musí být. Obecně mi silovější sedí a pomalejší techničtější v plotnách nikoliv, ale třeba v Paříži to bylo přesně naopak.