Ombudsman ČOV Alexander Károlyi: Volby se uskuteční na čtvrtý pokus

Český olympijský výbor je suverénní autonomní sportovní organizace, která svou činnost realizuje podle Olympijské charty a v souladu se Stanovami ČOV. Z toho mimo jiné vyplývá, že je jednoznačným zastáncem spolupráce se všemi sportovními subjekty a nemá žádný zájem na řešení jakýchkoliv sporů prostřednictvím soudů. Uvedené subjekty, jejichž sporty ani nejsou zařazeny na program olympijských her, zřejmě nepochopily tuto filozofii ČOV, která významně respektuje hodnoty olympismu a sportovní etiku. Po zveřejnění rozhodnutí Městského soudu někteří jejich aktéři však v médiích patetickými projevy a „kvalifikovanými" právními výklady oslavovali svoje pseudo vítězství, ale řečeno fotbalově, již po prvním poločase. Jak se později ukázalo, bylo to nejen předčasné, ale především na základě nezákonných rozhodnutí soudu první instance. Pro ČOV je to vítězství, protože u soudu můžete pravomocně buď vyhrát, nebo prohrát.

V říjnu a listopadu minulého roku musely být volby odloženy kvůli pandemii a 26. února 2021, jak již bylo řečeno, na základě nezákonných rozhodnutí Městského soudu v Praze. Podáním těchto soudních návrhů, ve spojení s nezákonnými rozhodnutími nám naši, nepochybně vážení kolegové, nezištně zablokovali volby do exekutivních orgánů ČOV v celkovém počtu na 25 pozic s více než 40 kandidáty. Destabilizovali tak činnost orgánů ČOV, posunulo se například projednávání důležitých a neodkladných úkolů, které měl schvalovat nově zvolený Výkonný výbor ČOV a následně Plénum ČOV, mimo jiné rozpočet pro rok 2021, celou řadu věcí, které souvisí s přípravou na olympijské hry v Tokiu a zimní v Pekingu 2022, včetně přípravy a schválení nominace českých sportovců do Tokia. O poškození dobrého jména ČOV a všech jeho členů ze strany obou žalobníčků prostřednictvím médií ani nemluvě.

Výkonný výbor ČOV opakovaně rozhodl v souladu se zákonem Lex COVID a Stanovami, že se bude volit tak, jak jsme zvyklí při parlamentních a komunálních volbách, samozřejmě za dodržení platných hygienických opatření. Tento způsob voleb nám schválil i Mezinárodní olympijský výbor.

Plénum ČOV je složeno ze 79 delegátů s hlasovacím právem. Pro realizaci voleb v únoru tohoto roku, tak, jak je navrhl Výkonný výbor ČOV, bylo 70 delegátů pro, 4 proti a 5 nehlasovalo. Výsledek je zcela jednoznačný.

Výkonný výbor ČOV chce předejít škodám a naopak nechce, aby byla nadále omezována činnost jeho volených orgánů. Nezákonným rozhodnutím Městského soudu v Praze totiž došlo k omezení činnosti ČOV fakticky o tři měsíce. Nové volby jsou svolány na 24. května 2021 a vzhledem k platnému a jednoznačnému usnesení členů Pléna ČOV, se budou konat mimo zasedání Pléna ČOV za podmínek schválených Plénem ČOV dne 25. února 2021. Toto rozhodnutí je legitimní, k jeho naplnění nedošlo výhradně na základě nezákonného soudního rozhodnutí a vyhlášení voleb za jiných podmínek by termín jejich konání opět posunul někdy na červen až červenec, což by zasahovalo do bezprostředních příprav a odletu na olympiádu. Navíc nikdo nemůže ČOV garantovat, jaká bude v následujících týdnech či měsících pandemická situace. A současným orgánům ČOV v návaznosti na ukončení nouzového stavu končí mandát 11. července 2021. Nelze prodloužit, před olympiádou by nastalo bezvládí.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací pravomocně rozhodl, že usnesení soudu první instance, ve kterém byla ČOV na základě návrhu Jana Šťovíčka uložena povinnost zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 26. 2. 2021 je nezákonné. I když jsem přesvědčen, že usnesení soudu je každému srozumitelné, pouze doplním, že Jan Šťovíček jako kandidát Autoklubu ČR, to znamená, neolympijského subjektu, legitimně kandidoval na Valné hromadě neolympijských sportů do funkce místopředsedy ČOV pro neolympijské sporty, i za člena Výkonného výboru za tuto složku, ale nebyl drtivě zvolen. Je proto bizarní představa, že když kandidát, který neuspěje ve volbách za neolympijské sporty, bude opakovaně kandidovat ve volbách kandidátů olympijských sportů. Argumentace stanoviskem Petra Mlsny, jako předsedy Legislativní rady, nemohla být akceptována, protože to byl výhradně individuální názor předsedy a rada rozhoduje ve sboru a tuto věc vůbec neprojednávala. Navíc Výkonný výbor ČOV na svém říjnovém zasedání toto stanovisko ve svém usnesení odmítl jako neaktuální, protože se vztahovalo na volební Plénum ČOV, které se mělo konat 8. října 2021. Stanovy ČOV předmětné věci definují zcela pregnantně, navíc Jan Šťovíček tuto novelu stanov ČOV připravoval a předkládal v roce 2012 z pozice tehdejšího předsedy Legislativní rady ČOV. Pokud tedy tvrdí, jak uvádíte, že mu bylo „zabráněno v kandidatuře do Výkonného výboru ČOV" tak se pohybuje v mystickém a iluzorním světě.

Český olympijský výbor podle svých stanov a Olympijské charty sdružuje i sportovní subjekty, jejichž disciplíny nejsou zařazeny do programu olympijských her, mezi ně patří Sdružení sportovních svazů ČR i Autoklub ČR. Stanovy ČOV jim garantují pozici místopředsedy ČOV, dvě pozice členů Výkonného výboru ČOV a 14 členů Pléna ČOV. Jsou členy složky Českého klubu sportovních organizací a institucí, zjednodušeně řečeno složky neolympijských sportů. A právě na řádné volební Valné hromadě neolympijských sportů, v září 2020 Jan Šťovíček neúspěšně kandidoval na výše zmíněné funkce.

Ohlášenou kandidaturu Filipa Neussera jsem přivítal, protože jsem očekával, že už jeho samotná kandidatura může přinést do činnosti nejen Českého olympijského výboru, ale i českého sportu další podněty, a to bez ohledu na výsledek voleb. Toto očekávání jsem předpokládal i přesto, že pan Filip Neusser je členem Pléna ČOV již od roku 2012. Ale za těch devět let jsem od něj nezaznamenal na zasedáních tohoto nejvyššího orgánu jediné konstruktivní či kritické vystoupení k činnosti ČOV či jeho předsedy, které by navrhl zapracovat do Usnesení Pléna ČOV, s cílem předložený problém či problémy zcela legitimně řešit. Naproti tomu začal být v kritice předsedy Jiřího Kejvala účelově aktivní až před volbami a s ustálenými frázemi „nečekaně" argumentoval o „netransparentnosti" a podobných klišé. Určitě ani jeho významné trenérské působení v pozemním hokeji žen pravděpodobně nenahradí absenci z oblasti sportovního funkcionaření, kde na pozici předsedy velké sportovní organizace se vyžadují komplexní manažerské zkušenosti a znalosti. Ale to je v nesporné gesci voličů.

Bohužel vyjádření obou kolegů na toto téma jsem nečetl, a navíc nejsem zastáncem komunikace prostřednictvím médií u lidí, kteří se osobně znají. Pokud mám objektivně reagovat, tak bych určitě v širším právním i lidském kontextu očekával, že by mi v rámci novinářské etiky a informační vyváženosti autoři uvedených rozhovorů poskytli prostor i k mému případnému vyjádření. Jistě se tak nestalo cíleně... Český olympijský výbor je podle zákona spolkovou organizací, kde jeho činnost a řízení mají v gesci především kolektivní orgány. Souhlasím s tím, že ombudsman je při výkonu své funkce nezávislý, akorát je potřeba zdůraznit, že je nezávislý na orgánech ČOV. Ombudsman však nerozhoduje exekutivně, v mé působnosti je mimo jiné chránit práva členů ČOV, být prostředníkem při řešení sporů, dohlížet na dodržování olympijských principů, nebo požadovat zjednání nápravy ve sportovních organizacích. Vykonávám rovněž v rámci ČOV působnost a pravomoc dle Etického kodexu MOV. Je tedy zcela logické, že musím jednat se všemi sportovními subjekty. I z těchto skutečností vyplývá, že mojí povinností je naopak komunikovat s celým sportovním prostředím, proto musím kategoricky odmítnout jakékoliv abstraktní úvahy o jakémsi „řízení".

Rozhodující většina podnětů byla zaměřena k realizaci legislativních opatření souvisejících s pandemií, včetně zpracování stanovisek a analýz příslušných zákonů nebo usnesení. Další podání směřovala k rozporným výkladům některých svazových stanov, nebo jejich částí, i k pocitům nespravedlnosti v rámci reprezentačních nominací. Jak vyplývá i z tohoto rozhovoru, v rámci mé sporné agendy, právní zástupce a předseda Legislativní rady ČOV, se mnou konzultovali i některé právní otázky související s volbami do orgánů ČOV.