Hlavní obsah

Medailové kouzlo funguje! Tahoun české olympijské senzace sbírá životní výsledky

Pouť družstva českých kordistů olympijským turnajem v Paříži zakončil svými bronzovými zásahy. Zatímco pro Jiřího Berana byl historický úspěch zároveň koncem kariéry, pro Jakuba Jurku předzvěstí životní sezony. Ta zatím vyvrcholila finálovou účastí na Světovém poháru v marocké Marrákéši, největším individuálním úspěchem.

Foto: Český olympijský tým

Kordista Jakub Jurka na snímku z olympijského turnaje v Paříži

Článek

Prošel jste kvalifikací, na cestě do finále jste porazil i evropské a světové medailisty, až se světovou jedničkou Maďarem Gergelym Siklosim jste prohrál o jediný bod. Je to velký průlom v kariéře?

V té šermířské komunitě už se to bere jako něco, co se každému smrtelníkovi nepovede. Máme postupná stadia, nejdřív se samozřejmě dostat do reprezentace, pak do hlavní soutěže, což už se bere jako elitní společnost většinou 64 nejlepších. Pak už to jde kolo od kola, nejlepší osmička už je fakt elita, kde jsou nepatrné rozdíly. A teď postup do finále a prohra se světovou jedničkou 14:15 je úžasný výsledek. Na olympiádě jsem s ním zažil debakl 5:15 a tady vyrovnaný zápas, za to jsem strašně rád.

Tolik jste se za posledních osm měsíců posunul?

Já bych to trochu přisoudil i kouzlu té olympijské medaile. Soupeři z vás najednou mají vítr, je tam větší obezřetnost a respekt, kdy i soupeř na vyšší úrovni může zaváhat a není v takovém flow.

A jak se efekt olympijské medaile projevuje na vás?

My trošku změnili taktiku už před olympiádou, kdy jsme se zaměřovali na družstva. A jak se nám v nich v celé sezoně dařilo, lépe jsem vnímal svoje silné stránky. Já jsem v pětadvaceti pořád jeden z nejmladších šermířů, ti dozrávají až k pětatřicítce.

Už předtím v Dauhá jste skončil šestý, takže jste teď v životní šermířské formě?

Poslední dva roky jsem zase trochu dospěl, po olympiádě najednou narostlo povědomí, čeho jsem schopný, a ukázalo se, že jsme na správné cestě. Může někdy nastat moment, kdy pochybujete, jestli to děláte správně. Stane se, že spousta lidí tvrdě trénuje, ale nikdy nedosáhli na úžasný výsledek a nevědí, jestli je ta jejich cesta správná. A tady právě pomohla i ta olympijská medaile, a když se dostanete do finále Světového poháru, o moc výš to nejde.

Ještě je tam jeden stupínek. Pokud byste ho letos zvládl, přesně po čtyřiceti letech byste navázal na vašeho dědu, jenž byl vyhlášen Šermířem století. Vybavil jste si to?

S dědou jsme se o tom bavili, ale bral to, že jakákoliv medaile je úspěch. I když má za sebou skvělé výsledky, v tom sportu je obrovský rozdíl, šerm se neskutečně posunul za těch čtyřicet let. Děda sám říká, že ti kluci jsou dvakrát rychlejší, mají dvakrát lepší techniku, takže těžko srovnávat. Ale kdyby se mi povedlo Světový pohár vyhrát nebo získat stříbro na mistrovství světa, tak určitě řekne, jak je rád, že jsem ho dorovnal.

Rodinná tradice pokračuje i díky sestře Haně, která se prosazuje na juniorských akcích. Věříte, že se potkáte i na Světových pohárech?

Doufám. Je pár Světových pohárů a Grand Prix, kde jsou muži i ženy, tak třeba za dva tři roky by to mohlo vyjít. Teď má lehké zranění ruky, ale tím si projde každý, třeba ji to posílí. Máme hodně silné holky už mezi kadetkami do 17 let, celkově konkurence v mládežnických kategoriích roste. Já se na to nedívám s takovým odstupem, zase to není tak dávno, kdy mi taky bylo patnáct, ale třeba pro Jirku Berana, který už nezávodí, to musí být nesrovnatelné, jaký skok přišel za těch dvacet let. Ne všichni se uchytí, ale jde to strašně kupředu.

Mají ke komu vzhlížet, parádní sezonu kromě vás prožívá i fleretista Alexandr Choupenitch, jenž byl na stupních vítězů ve třech ze čtyř Světových pohárů…

Tak konzistentní sezona nemá obdoby ani ve světě, neuvěřitelné. A nás všechny motivuje, že jsou Češi takhle vidět, i když jich je pořád pár proti Francouzům, Italům, Američanům. I pro mladé šermíře z Česka, kteří vidí, že se dá umisťovat takhle vysoko, tím zase roste konkurence.

Šermířskou konkurenci navýšil i Jan Kuf, jenž k vám přešel po úspěšné kariéře v moderním pětiboji. Jak to má těžké jako někdo, pro koho nebyl šerm sportem číslo jedna?

On v pětiboji šermoval odmalička, výsledky v kadetech dělal jako pětibojař i šermíř, techniku má fakt dobrou, k tomu obrovskou fyzičku, navíc je talent na všechny sporty. Ale je samozřejmě na psychiku jiné šermovat zápasy na jeden zásah v pětiboji a na patnáct v šermu, kde se vyvíjí taktika. Ale etabluje se dobře, nemá vůbec špatné výsledky, a jestli se bude dál posouvat, určitě může být jedním z kandidátů na pozici v týmu po Jirkovi.

Související témata: