Článek
Vicemistryně světa z roku 2010 a vítězka Euroligy s USK Praha byla původně připravená dělat ostatním reprezentantkám jen sparing. „Nabídka mě překvapila a už vůbec jsem nečekala, že dostanu možnost i hrát. Šla jsem do toho s velikou pokorou, protože je to sice basketbal, ale úplně jiný typ, než na jaký jsem zvyklá. Sice nějakou střelbu z dálky mám, ale 3×3 je hodně o tvrdosti i rychlém přepínání mezi obranou a útokem,“ prohlašuje 34letá Suchanová.
Nakonec ji ale trenérka Michaela Uhrová nominovala spolu s dlouholetými oporami Alžbětou Levínskou, Kateřinou Galíčkovou a Annou Rylichovou. „Vím, že ta cesta začala už dlouho předtím, že holky to hrají několik let. Nechtěla jsem být vetřelec, ale věřím, že pokud bych mezi ně nepatřila, tak v týmu nebudu,“ přiznává Suchanová.
Na palubovku se vrátila před rokem po druhé mateřské pauze a odehrála ligovou sezonu za pražskou Slavii. „Cítím, že se můj život pohybuje v nějakých vlnách. Po narození druhého syna jsem si říkala, že se musím vyklidnit a věnovat se rodině. Nějakou dobu jsem to tak měla, než přišel impulz, jestli to nechci s basketem znovu zkusit. Měla jsem o sebe i strach, jestli tělo vydrží, ale všechno zvládám i s pomocí mých nejbližších,“ vykládá.
Olympijské kvalifikace se v Debrecínu zúčastní 16 týmů, do Paříže projdou tři nejlepší. Češky se v základní skupině utkají s Litvou, Chile a Kanadou. „Všechny máme jediný cíl. Nemá smysl jít do boje o Paříž, že je to v háji. Naopak věřím, že to zvládneme. Beru to jako poslední záchvěv své kariéry, takže doufám, že sama před sebou obstojím,“ dodává pětinásobná vítězka ankety o basketbalistku roku.