Jeden za všechny, všichni za jednoho. Zahradník z Austrálie katem Číňanů

Tak tedy znovu hrdinou. „Trochu mě to vzalo zpátky v čase," líčí Martin Mužík v tiskové zprávě ČBA, že tak trochu prožil déjà vu. „Je to skvělý pocit, že jsme vyhráli. Obrovská radost, že jsme si vzali vítězství zpátky, i když to vypadalo zle. Máme radost, jeden za všechny, všichni za jednoho," lebedí si hráč z Hluboké nad Vltavou.

Za celý zápas netrefil na pálce jediný míč. V deváté směně měl poslední šanci. „Říkal jsem si, že je na čase, abych taky něco trefil," usmívá se. Jeho trefa zaujala celý baseballový svět. „Nevím, jak to může přijít. Tak nějak samo. Je to nějaká svalová paměť, kterou máš. A buď máš natrénováno, nebo natrénováno nemáš. Snažil jsem se být co nejvíc připravený a teď se to ukázalo," povídá skromně infielder, vnitřní polař, který tráví zimní měsíce v Austrálii, kde si k baseballu vydělává mimo jiné jako zahradník.

„Bylo to nahoru dolů, vedli jsme, pak jsme prohrávali, ale máme to v sobě. Víra v sama sebe a v ostatní hráče nás žene dopředu. Spoléháme se každý na druhého," zdůrazňuje.

Jako první v historii oběhl všechny mety a získal první bod v turnaji WBC pro Českou republiku Vojtěch Menšík. Jeho rodiče prožívají snový den, neboť jeho bratr Matěj trefil v utkání homerun a postaral se o další body, které nakonec v infarktovém zápasu také vedly k vítězství. "Úsměv jak rohlík," culí se Vojtěch Menšík. „Je to fantastické, i když jsme si nechali utéct střed zápasu, tak jsme to zvládli. Máme velké štěstí, že když se nedaří jednomu, druhý ho nahradí," pochvaluje si týmového ducha.

V historii českého baseballu to bylo patrně největší drama na mezinárodní úrovni a jednoznačně jedinečný výkon. „Fantazie, jak říkám, na týmu je skvělé, že když se jednomu nedaří, tak je tam další, který ho nahradí," raduje se Vojtěch Menšík. „Sice to byl nervák na více než čtyři hodiny, ale nakonec paráda," jásá i za svého bratra Matěje, který poslal míč na tribunu.

Matěj průběh zápasu přirovnává k horské dráze. "Vypadalo to, že si výhru podržíme, ale pak jsme měli problém trefit strike zónu a vypadlo to s námi v sedmé směně bledě. Potom se to v deváté směně podařilo, to byla obrovská euforie a nadšení. Zaplaťpánbůh, dopadlo to dobře," ulevilo se mu. „Je skvělé být na hřišti s bráchou, ale když zrovna on odpálí homerun, tak to pro mě znamená ještě víc, mám ještě víc radost, užíváme si to spolu," povídá Matěj Menšík.

Závěr zápasu už prožíval v absolutní euforii s kamarády. „Byla to radost, obrovská radost. Marek Chlup mě objal a málem mi zlomil všechny kosti v těle," poukazuje se smíchem na obrovitého spoluhráče.