Je zpět! Český silák se ze dna odrazil až k bronzové medaili. Pro mě je to vítězství, říká

Do působivé cesty českého siláka Jiřího Tkadlčíka se na téměř rok připletly pořádné zdravotní patálie spojené s vyhřezlou ploténkou. V hlavě mu probíhaly nejhorší scénáře, nejčernější myšlenky se dokonce ubíraly ke konci kariéry. Tkadlčík se ovšem odrazil ze dna, po strastiplných měsících se konečně znovu předvedl v soutěži strongmanů Arnold Classic Europe, která se tentokráte uskutečnila ve španělské Seville.

Ačkoliv si Tkadlčík nedával před samotným turnajem nikterak velké ambice, přesto se radoval z bronzové medaile. „Pro někoho je to jenom bronz, ale pro mě to bylo vítězství. Myslím si, že po těch peripetiích, které jsem absolvoval s ploténkou, tak ještě před půl rokem bych si to nedokázal vůbec představit," má radost třiatřicetiletý silák, který tak zkompletoval medailovou sbírku evropské soutěže Arnold Classic.

Byla to vaše první velká soutěž po zranění, jak moc náročné a bolestivé to pro vás ve Španělsku bylo?

Bolestivé to nebylo vůbec, což je skvělé. Mám z toho velkou radost, záda jsem absolutně necítil a to jsem je určitě cítit mohl. Náročné to ale bylo hodně, protože to byla kategorie do 110 kg, což je takové hodně netypické. My jsme do 105 kg a letos po zranění jsem takovej lehčí, takže bych uvítal, kdyby to bylo právě do 105 kg. Měl jsem váhovou nevýhodu, 5 kg mi chybělo. Na druhou stranu to mělo i pozitivní stránku, člověk nemusel tolik stahovat. Jinak to bylo fakt super a musím říct, že to bylo naprosto bez bolesti.

Hlásil jste, že si teď chcete všechno hlavně užít. Užil jste si to ve Španělsku?

Užil jsem si to strašně moc, závod byl se vším všudy. Po třech disciplínách jsem vedl, po čtyřech jsem spadl na druhé místo, a nakonec jsem skončil na místě třetím. Bylo to ale hodně vyrovnané, minimálně pět šest borců mohlo vyhrát. Vyhrál to Gerasymov z Ukrajiny, který je starší, ale já jsem ho sledoval jako mladý kluk a říkal jsem, že by bylo super s ním někdy závodit. Zatím se mi ho povedlo jednou porazit a jednou jsem s ním prohrál.

Jaký byl největší zážitek, výkon, na který jste byl v Seville nejvíc pyšný?

Zážitek sám o sobě byla celá soutěž, bylo to hrozně vyrovnané, což bylo skvělé. Výkon, na který jsem nejvíc pyšný, byl 5x loglift bez pásku víceméně čistým tlakem. To je hodně dobré, cením si toho. Pak jsem 380 kg pneumatiku dokázal přetočit 6x za necelých 30 vteřin, což je podle mě také ukázka dobré dynamiky. S tou pneumatikou to bylo hodně vtipné, protože jsem byl do toho tak zabraný, že jsem měl udělat šest otoček, rozhodčí pískl, a já jsem byl tak rozjetý, že jsem chtěl udělat sedmou.

Arnold Classic jste v minulosti už i vyhrál, znamená pro vás bronz, vzhledem k okolnostem, vítězství?

Pro někoho je to jenom bronz, třetí místo, ale pro mě to bylo vítězství. Myslím si, že po těch peripetiích, které jsem absolvoval s ploténkou, tak ještě před půl rokem bych si to ještě nedokázal vůbec představit. Před čtvrt rokem, kdy jsem se na soutěž registroval, tak jsem si říkal, že bude dobré, když si půjdu jen tak zazávodit, a nakonec jsem bojoval o ty nejvyšší příčky. Pro mě je to vítězství.

Kolik tedy bylo závodníků ve vaší kategorii?

Tuším, že bylo nahlášeno čtrnáct nebo patnáct závodníků, nakonec ale dojelo dvanáct. Byli tam Ukrajinci, Litevci a samozřejmě dva Češi. Tady bych rád zmínil to, že přede mnou závodil v kategorii do 95 kg Tomáš Osička, kterému se povedlo vyhrát. Je to třetí Čech, který vyhrál na Arnold Classic. Sice to bylo v jiné kategorii než já, ale i tak je to úžasné.

Potvrdily tyto závody, že je Jiří Tkadlčík zpět silnější a tvrdší?

Potvrdily. Jiří Tkadlčík je určitě chytřejší, nedělá nesmysly, dokáže závodit hlavou, dost takticky. To byla vždycky moje silná stránka, teď jsem na tom ale začal ještě víc stavět. Zabere, kdy je potřeba a nevystavuje se zbytečnému nebezpečí. Není tam už takový ten divočácký drajv, který jsem měl zamlada, ale který mi leckdy ubíral. Teď to bylo takové profesorské závodění. Jirka Tkadlčík je ale určitě zpět, silnější a tvrdší.

Jaké jsou další plány pro nadcházející období?

Teď si dám odpočinek a 24. září mám v Litovli další závod, který pořádáme. Bude to mezinárodní World Cup, kde bych také rád závodil. Do té doby si odpočinu, dám nějaký lehčí trénink a hurá na to v sobotu v Litovli.

Bude pro vás vrcholem podzimu listopadové MS?

Velice rád bych tam závodil, ale cesta je hodně finančně náročná, bude hodně záležet na sponzorech. Vždycky se to ale nějak udělalo. Chuť by byla, síla je také nějaká, teď to jenom dát dohromady po sponzorské stránce. Když odjedu, což jakože odjedu, tak to bude skvělé.