Hlavní obsah

Hyperaktivní dítě a střelba? To nepůjde, slyšela. Talentovaná dívka ale září i s emocemi

Bylo jí devět, když se poprvé objevila na střelnici v plzeňských Lobzích. Ze svého domova to Veronika Blažičková měla čtvrt hodiny cesty a průvodce si nemohla přát povolanějšího, když se potkávala s olympijským vítězem Janem Kůrkou. O deset let později si ještě jako juniorka vystřílela místo na olympiádě v Paříži a rozhodně nemusí zůstat jen u účasti.

Foto: Profimedia.cz

Veronika Blažičková při vyhlášení ankety Střelec roku 2022.

Článek

Kdo má střelce zafixované jako flegmatiky s pokerovou tváří, dvacetiletá Blažičková ho vyvede z omylu. Při vyprávění živě gestikuluje, pracuje s mimikou, směje se. „Flegmatik nejsem, i když bych to možná ve střelbě měla jednodušší,“ připouští. „U mě je složitější emoce ukočírovat a platí, že co na srdci, to na jazyku,“ líčí.

Však málokdo čekal, že by hyperaktivní dívku mohla zaujmout střelba vyžadující plné soustředění. „Nikdo moc nevěřil, že bych u ní zůstala a uměla se na půlhodinu zklidnit,“ vzpomíná. „Když mě něco nebavilo, byla jsem roztěkaná. Ale jak mě něco chytlo, dokázala jsem se tomu věnovat a byla hodně trpělivá,“ vypráví.

A to jí zůstalo. „Verča možná navenek působí živě, ale má svůj vnitřní klid, je velmi precizní,“ charakterizuje reprezentační trenér puškařů Luboš Opelka. „Jako juniorka byla šikovná, porážela ženy, tak jsme jí dali šanci na mistrovství Evropy. Měla odvahu, sebevědomí i pokoru a hned vystřílela kvótaplac,“ oceňuje kouč.

Kvótaplac, ve střelecké terminologii olympijské místo vybojované pro Česko, jí vyneslo stříbro na mistrovství Evropy ve Vratislavi. I tam emoce z talentované střelkyně jen tryskaly.

„Hodně jsem plakala, pak z finále ani vyhlášení už si moc nepamatuju. Začala jsem vnímat až na dopingové zkoušce, kde jsem čekala šest hodin. Ale bylo to krásné,“ vrací se ve vzpomínkách o rok a půl zpět.

Od té doby udělala další výrazný progres. Vedle své parádní malorážky vylepšila i vzduchovku, tedy disciplíny, které v Česku proslavila Kateřina Emmons. „Známe se dobře, dokonce mě tři čtvrtě roku trénovala,“ říká Blažičková.

„I ve vzduchovce má Verča velké šance. Je přesná, disciplinovaná, udělala za ten rok zajímavý pokrok,“ připomíná Opelka. A na olympijských hrách v Paříži bude na programu ještě i soutěž smíšených dvojic, kde by Blažičková mohla spojit síly s Jiřím Přívratským, nejlepším českým střelcem loňského roku.

„Dřív jsem z toho byla nervózní. Jirka je skvělý střelec a já ve vzduchovce nevynikala. Ale jak jsem se zlepšila a získala jistotu, baví mě to. Je to náročnější, že můžete závod někomu druhému zkazit, ale je super tam mít parťáka, o kterého se můžete opřít,“ vypráví. A tím Přívratský rozhodně je, však Světové poháry dokáže vyhrávat v obou svých disciplínách.

V čem je jeho kouzlo? „Jirka je celý kouzelný,“ usmívá se Blažičková. „Dřív býval podle mě velký stresař, ale skvěle se s tím naučil pracovat. A se svým střílením není nikdy spokojený, i když vyhraje, pořád se snaží hledat chyby,“ charakterizuje svého parťáka.

Mrzí odloučení

Jmenovitá olympijská nominace ještě nebyla schválena, ale bylo by překvapením, pokud by Blažičková do Paříže necestovala. Přesněji tedy do skoro 300 km vzdáleného Chateauroux, kde je olympijská střelnice. „Mrzí mě, že budeme trochu odloučení,“ přiznává Blažičková.

„Jsem velký sportovní fanoušek, ráda bych zažila olympijskou atmosféru a podívala se i na jiné sporty,“ líčí.

Studium přerušila

Do Chateauroux míří teď v neděli na soustředění, přípravě na olympiádu je odhodlaná podřídit vše. I studium na porodní asistentku. „Na rok jsem přerušila, protože vloni už jsem toho měla se školou nad hlavu,“ přiznává.

Pak se ale do školy hodlá vrátit, aby mohla pokračovat ve svém vyvoleném oboru. „Vždy jsem chtěla pracovat ve zdravotnictví. Mám hrozně ráda miminka a líbí se mi, když pomůžu ženě při nejhezčím momentu jejího života,“ vysvětluje.

Související témata: