Článek
Původním kandidátem Českého svazu ledního hokeje byl Slavomír Lener. Jak se zrodila vaše kandidatura?
Částečně to souviselo s tím, že jsem skončil v Národní sportovní agentuře. Udělal jsem si volno a získal od hokeje kandidaturu. V době, kdy se to poprvé projednávalo, jsem ještě byl na agentuře, vzniklo to z mé práce na hokejovém svazu a nějaké vize. Se Slávou, který byl původním a výborným kandidátem, jsme ve velmi dobrém vztahu, samozřejmě i historicky, tak jsme to prodiskutovali. Dohodli jsme se, že by bylo možná fajn využít mé zkušenosti za poslední tři roky v pozici místopředsedy pro sport v Českém olympijském výboru.
Sport má ale v ČOV na bedrech Martin Doktor, vaše pozice místopředsedy žádnou oblast, kterou budete mít na starosti, neobsahuje.
Dle dohody bych měl řešit sport, pevně věřím, že se to tam i objeví. Sport a ta systémová část mě zajímá, tomu jsem se poslední tři roky věnoval, i když to bylo v politice. Znám se s předsedy svazů, oni znají mě, tak částečně navážeme na tu spolupráci z trochu jiného úhlu.
Plán, že byste se stal místopředsedou ČOV, tedy už existoval v momentě, kdy jste rezignoval na svoji pozici v NSA.
To ještě ne. Až nějaké dva týdny potom, kdy jsme si sedli, co dál. Nejsem typ, který by seděl celý den doma, pomalu jsem se začal rozkoukávat, dal si nějaký termín, kdy jsem připraven se vrátit do nějaké aktivity, a tohle přišlo shodou náhod. Víte, že volby byly dvakrát posunuté, ani se to nemuselo stihnout, prostě se to do sebe trefilo.
Odchod z NSA jste odůvodnil extrémním vytížením. Teď už se ho neobáváte?
Je to úplně něco jiného. Tady tu exekutivu pro sport dělá Martin Doktor a dělá ji výborně. Už teď cítím, že jsem s rodinou mnohem víc, pomalu se vracím na hokejový svaz. Zase se do toho zapojím, znám se. Vytížení v tom politickém prostředí, a ještě budování nového úřadu, bylo extrémní za ty tři roky, to si málokdo umí představit. Ale vůbec toho nelituju a držím palce novému vedení.
