Článek
„Do poslední chvíle jsem zvažovala start na víkendovém SP v Karlových Varech. Ale můj stav se teď mění každým dnem a přece jen bych měla při stoupání na Zámecký vrch ve dvou handicap," připomněla Frintová s úsměvem vyhlášené náročné stoupání na cyklistické trati závodu v lázeňském městě.
Absolventka oboru antropologie a genetiky člověka na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy plánovala, že letošní sezona bude její poslední. „Těhotenství to ale trochu uspíšilo. Třeba Švýcarka Nicola Spirigová získala své olympijské zlato v Londýně těhotná, já nechci nic riskovat. Trochu mě mrzí, že se nerozloučím závodem. Ale nebrečím nad tím. Bylo to krásné, ale vždy jsem věděla, že konec jednou musí přijít," poznamenala Frintová.
Dlouhletá jednička českého triatlonu Vendula Frintová (vpravo) se loučí, štafetu by podle očekávání měla převzít Petra Kuříková.
K náročné kombinaci plavání, jízdy na kole a běhu se Frintová dostala ze závodního bazénu. „Jako malá jsem plavala poměrně slušně, připravovala jsem se staršími. Kamarádi ale pak začali brzy dávat sportu vale a poohlížela jsem se po něčem jiném. Navíc jsem zas tak skvělá plavkyně nebyla, což bylo myslím během celé mé triatlonové kariéry vidět," vypráví se smíchem nejúspěšnější česká triatlonistka v historii.
První triatlon absolvovala v šestnácti letech společně s otcem, který se tehdy ještě mladému sportu na amatérské úrovni věnoval. Tátu porazila o dvě minuty a objevila novou vášeň. „Pak jsem jela jeden závod na písáku u Pardubic, kde byl tehdejší trenér reprezentace juniorů Jirka Seidl, který si mě všiml a oslovil mě. Pak to nabralo rychlý spád. A Jirka mě nakonec trénoval v průběhu celé kariéry," popisuje Frintová své začátky.
„Nejhorší byl přechod na plavání v otevřené vodě. Na to mlácení se soupeřkami jsem z bazénu nebyla zvyklá. Kolo jsem v sobě měla tak nějak přirozeně, od dětství jsme byli pořád venku a někde jezdili," líčí vyhlášená běžkyně. A ačkoliv s atletikou nikdy vrcholově nekoketovala, dokázala se prosadit i mezi specialistkami. Může se tak pochlubit třeba triumfem na legendárních Běchovicích, účastí na krosových šampionátech i MS v půlmaratonu.
Vendula Frintová při triumfu ve španělské Huelvě.
Co jí dvacet let vrcholové sportu dalo? „Spousta přátel, disciplínu. Naučila jsem se jít za svými cíli a mít aktivní přístup k životu. Vlastnosti, které se mi budou hodit i v dalším životě. Čtyřikrát jsem vyhrála závod Světového poháru, mám medaile z mistrovství Evropy, čtyři starty na olympiádě. Tam jsem věřila v lepší výsledek než je patnácté místo z Londýna, ale se všechno nesešlo dokonale. To se stává. A myslím, že na kariéru můžu vzpomínat v dobrém," přemítá Frintová.
Jaký závod řadí nejvýš? „Neměla jsem ještě úplně čas se probírat historií, jsem teď v jednom kole. Ale myslím Karlovy Vary. Tamní dva triumfy v SP jsou prostě nejvíc," říká přesvědčivě nastávající maminka. A také podnikatelka. V létě totiž otevřela v Hradci Králové obchod s čokoládovými pralinkami.
Před příchodem k triatlonu Vendula Frintová závodně plavala.
„Skočila jsem do toho po hlavě. Na přírodovědě jsem promovala před patnácti lety, vrátit se do oboru by pro mě bylo hrozně těžké. Naskytla se příležitost a rozhodla jsem si ji využít. Moc mi pomohl kamarád a bývalý skvělý triatlonista Martin Krňávek, který má se svou ženou v Brně tři obchody s belgickou čokoládou," poznamenala Frintová.
Co její odchod znamená pro český triatlon? "Říká se, že každý je nahraditelný. Neplatí to ale vždy a v našem případě to bude hodně těžké. Vendy je jedinečná, úžasná, obrovská profesionálka," skládá dlouholeté české jedničce poklonu šéf triatlonové unie Antonín Bauer. "Poslouchá se to hezky. Táhla jsem ale reprezentaci patnáct let. A třeba Petra (Kuříková) má našlápnuto. Přestože už jí bylo třicet, má po výměně trenéra určitě potenciál," připomněla Frintová svou reprezentační souputnici, která se nově připravuje pod vedením Australana Bretta Suttona, jenž v minulosti vedl i dosud jediného českého majitele olympijské medaile v triatlonu, v Sydney bronzového Jana Řehulu.
