Článek
Jan Palyza na ně navázal jako trenér a majitel, který udržoval v povědomí fanoušků dostihů závodiště v Lysé na Labem. Zprávu o jeho úmrtí přinášejí domácí dostihové weby.
Žil ve stylovém srubu hned vedle dráhy, která byla od počátku 90. let jeho životem. „V jeho osobě odchází obětavý pořadatel ze staré školy, pro dostihové koně žil a byl ochoten udělat cokoli, aby se přímí účastníci dostihů i diváci cítili na jeho závodišti dobře,“ uvedl k Palyzově úmrtí na webu jezdci.cz Martin Cáp, dostihový odborník a komentátor mítinků v Lysé.
Jan Palyza
Palyza pocházel z rodiny, v níž koně byli takřka vším. Jeho otec Ferdinand vyhrál v roce 1953 Velkou pardubickou s Junákem, valachem, kterého využíval i k parkurovému skákání, ale i orbě. Maminka Eva se zařadila mezi legendy a výjimky, které coby ženy uspěly i v těžkém dostihu.
Hned dvakrát skončila druhá v šedesátých a sedmdesátých let (s Cavaletem a Metálem). Oba rodiče později sbírali úspěchy i jako trenéři a lásku ke koním přenesli i na syna, který žil v Opavě, později ve středočeském městečku v Polabí, kde už také trénoval.
Postupně přesedlal na jiné povinnosti. Pořádání dostihů v Lysé nad Labem včetně Prvomájové steeplechase, která je tam hlavním mítinkem sezony, se ujal v roce 1993.
Provinční malá dráha za jeho působení dostala zlepšený travnatý povrch i zázemí. Štafetu po něm postupně převzali synové.
