Článek
Její předseda Filip Neusser i místopředsedkyně Markéta Kabourková o situaci informovali v úterý výkonný výbor ČUS. Ten upozornil, že navrhovaný meziroční propad o 22 procent by mohl být pro mnohé sportovní kluby a tělovýchovné jednoty likvidační.
"Chápeme, že vláda musí šetřit, ale tak vysokou korekci považujeme za neudržitelnou. Umíme si určitě představit například dočasné omezení investic, přestože sportovní infrastruktura je katastrofálně zanedbaná. Je však potřeba udržet spolkový sport v chodu a nesmí být ohrožena podstata fungování sportu - provoz sportovišť, prostředky na trenéry mládeže, činnost klubů a sportovních svazů. Navíc sport, který je dlouhodobě podfinancovaný, je aktuálně extrémně závislý na cenách energií, které pro rok 2022 skokově stouply," uvedl v tiskové zprávě předseda ČUS Miroslav Jansta.
Výkonný výbor ho pověřil, aby vyjednával o navýšení o 600 milionů na provoz sportovišť včetně energií. Tím by se státní výdaje na sport meziročně snížily pouze o dvanáct procent, což by více odpovídalo krácení v jiných oblastech. Výkonný výbor rovněž upozornil, že se stát vzdaluje dlouhodobému koncepčnímu cíli, že by výdaje na sport měly do roku 2025 činit jedno procent rozpočtu stejně jako na podporu kultury. "Současná podpora sportu, která v roce 2016 dosahovala 0,5 procenta, se nyní pohybuje pod hranicí 0,3 procenta," upozornil ČUS.
Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2022 mohou upravit poslanci při jeho projednávání ve Sněmovně. Česko aktuálně hospodaří v rozpočtovém provizoriu, což neumožňuje vypsání nových dotačních programů. Podle schváleného rozpočtu by se mělo začít fungovat od začátku dubna.
