Cílovou pásku jako šestá v historii neproťala. V budoucnu ale může míchat kartami

Když potkáte Lenku Neprašovou na ulici, tak se trochu vymyká svým některým vrstevnicím. Tedy dvacetiletým holkám jednadvacátého století. Na první pohled žádná vyumělkovaná tvářička. Subtilní blondýnka se širokým úsměvem si nepotrpí na dokonalost. A když tak jedině svého tréninku a závodění.

Svojí vytrvalostí a neúnavnou pílí se dostala na dosavadní vrchol své kariéry. Startovat ve Velké pardubické, kde musí jezdec se svým koněm zdolat hned jednatřicet překážek, je opravdu jen pro ty nejlepší a také nejodhodlanější.

Navíc má ráda velké výzvy a soupeřit s patnácti chlapy před zraky celého národa, to už asi nenajdete větší. Před svojí první účastí v nejslavnějším nejen tuzemském dostihu mohla být v klidu. Do té doby si připsala dvacet překážkových závodů. A když někdo vyhraje kros v Meranu, musí něco umět. Pravda, tam je o polovinu kratší než v Pardubicích při Velké.

Neprašová uměla být vždy ve správný čas na správném místě. Respektive sama šla svému štěstí naproti. Za svoji krátkou kariéru už má dvě štace u největších šampionů Velké pardubické. Pět let působila u osminásobného vítěze Josefa Váni, který má stáj se svojí ženou Pavlou na Karlovarsku a momentálně se učí u šestinásobného premianta Jana Faltejska, pro jehož ženu Alžbětu pracuje.

Dokáže si někdo představit, jak se desetiletá holka vydala do učení k legendě…

„Váňovi připravovali v té době opravdu hodně koní. Pan Váňa je osobnost, občas zakřičel, to je pravda, ale jen v případě, že to bylo potřeba,“ vzpomíná na školu života Lenka Neprašová.

„On byl na mě vždycky hodný, hodně mi radil, vysvětloval, co a jak dělat líp. Právě u Váňových se zrodil nápad, že budu chtít jezdit dostihy a také skákat,“ říká.

Začala v šestnácti letech.

Mezi lekcemi u strojů na vítězství si střihla dva roky v jedné z nejúspěšnějších tuzemských stájí, u rodiny Vocáskových v Němčicích na Pardubicku.

„Nebylo to u nich jednoduché. Taková stará škola. Kolikrát jsem frfňala, ale dalo mi to moc. Naučila jsem se postavit k práci, být u koní od rána do večera. Zkrátka dřít. Za tuto zkušenost jsem vděčná.“

Momentálně (spolu)pracuje v Dostihovém centru Osvinov u trenérek Pavlíny Baštové a Alžběty Faltejskové, manželky Jana Faltejska, který vyhrál Velkou pardubickou s pěti různými koni.

„Faltejskovým jsem nesmírně vděčná za vše, co pro mě už dosud udělali. Honza mi otevřel dveře do Itálie, kde mohu jen díky němu jezdit i pro jiné trenéry, ačkoliv neumím italsky ani slovo. To on mi všechno překládá a domlouvá jízdy. Dělá mi takového manažera.“

„Honza je super učitel. Jeho rady poslouchám a myslím, že už i využívám. Jezdec sice dostane pokyny, ale v dostihu se může stát cokoliv a ten nahoře si musí umět poradit a vyřešit to sám.“

A teď se žákyně a učitel setkali u maturity. Nicméně jako rovnocenní soupeři. Pro Neprašovou byla účast ve Velké životní zkouškou. Dva kohouti na jednom smetišti, dalo by se říct. Opak byl pravdou.

„Honza je naprosto skvělý člověk, férový kluk, který si na nic nehraje a rozdal by se pro ostatní. Nikdo by netipoval, kolik už toho v životě dokázal. Je pořád skromný a na rozdíl od některých jiných v šatně, kteří toho umějí daleko míň, ale o to víc dělají ramena, on zůstal normální.“

Lenka Neprašová je za hranicemi známější než v českých, moravských i slezských luzích a hájích. Například před čtrnácti dny skončila osmá ve slavném dostihu Gran Premio Merano a vyhrála už steeplechase ve Francii.

Do povědomí diváků v České republice se dostala pořádně až letos. Na květnové první kvalifikaci s kurzem 33:1 dovedla do cíle Her Hima na pátém místě. Na třetí kvalifikaci pak už v kurzu 7,5:1 brali čtvrtou příčku. Bylo jasné, že Velká pardubická bude mít po čtyřech letech, kdy do dostihu nastoupila Veronika Škvařilová-Řezáčová (nedokončila), znovu zástupkyni něžného pohlaví.

Před startem Velké pardubické jí sázkové kanceláře nevěřily. Kurz na ní vypsaly 28:1.

„Myslím, že lepšího koně pro první start jsem si přát nemohla. Je to spolehlivý dámský koníček a já se na něj hrozně těším,“ prohlásila před 134. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou v rozhovoru pro ČT.

Při své premiéře se ale nestačila ani ohřát. Poprvé v životě se vydala na Taxisův příkop, stejně tak její Her Him. Kůň trenérky Ivany Porkátové si ovšem postavil hlavu.

„Her Him viděl, jak tam kůň vedle brzdí, vzal mi to do strany a spadli jsme do příkopu. Po pádu jsem hned zjišťovala, jak na tom je. Věděla jsem, že mě přešel a vycválal, to bylo nejdůležitější,“ oddechla si Neprašová.

Do cíle jako šestá žena v historii Velké pardubické sice nedorazila, nicméně její budoucnost je nadějná.

„Je to jeden z talentů, kéž by takových bylo víc. Možná se už blíží doba, kdy nějaká holčina vyhraje Velkou pardubickou,“ míní její velký učitel Josef Váňa.