Článek
"Když jsem tehdy nečekaně přijel do sportovního střediska v Nymburce a navštívil trenéry na jejich pokojích, válely se tam injekční stříkačky, podpůrné látky a dokumenty," řekl Marhoul, jenž působil ve vrcholné funkci v letech 1978-1984. "Tehdy to bylo hodně chaotické," uvedl muž, jenž prý dostal za úkol doping omezit.
Pokyn ke státem řízenému dopingu dal podle autorů reportáže v roce 1985 nyní již zesnulý ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec. Důvodem byla úmrtí několika atletů: osmnáctileté Hany Trejbalové v šedesátých letech, čtyřiadvacetileté Jiřiny Špačkové v roce 1972 a také koulaře Jiřího Skobly a dálkaře Jaroslava Brože. Za jejich smrt podle spekulací mohlo nadměrné užívání podpůrných látek.
Doping potvrdil i lékař fotbalové reprezentace
Že se v osmdesátých letech mezi špičkovými sportovci dopovalo, potvrdil i Petr Krejčí, nynější lékař fotbalové reprezentace. Na konci sedmdesátých let pracoval u reprezentace běžců na lyžích. "Věděl jsem o jistých praktikách, ale byl tam tlak od sportovců, svazů i ústředního výboru ČSTV," řekl.
Dnes považuje za osobní chybu, že proti tomu nebojoval. "Byla to chyba, že jsem s tím souhlasil. Je to omyl, který dneska ale už nedokážu napravit," prohlásil Krejčí, který měl být členem tajné komise pro dopování sportovců. Nyní pod jeho vedením prý fotbalisté nedopují. "To mohu odpřísáhnout," řekl.
Nabídku "extra lékařské podpory" dostal také Radim Nyč před mistrovstvím světa v roce 1987 v Oberstdorfu. Odmítl však a na šampionát nejel. "Řekli mi, že mě zařadí do systému kvalitnější lékařské podpory a mně to hned došlo. Odmítl jsem a tím jsme skončili," uvedl Nyč, který o rok později získal v Calgary se štafetou bronzovou olympijskou medaili.
Vše kontrolovala laboratoř
České reprezentanty a jejich vzorky kontrolovala jediná laboratoř v republice. Podle Marhoula měla za úkol, aby čeští sportovci vyslaní na mezinárodní soutěže byli "čistí". "V tomto ohledu pracovala skvěle. Nebyl jediný pozitivní případ," řekl Marhoul. "Jména těch, co dopovali, ale po mně nechtějte," uvedl.
O státem řízeném dopingu se v uplynulých letech hovořilo již mnohokrát. Padala jména světových rekordmanek v atletice Jarmily Kratochvílové a Heleny Fibingerové či Imricha Bugára, kteří však užívání látek popřeli. K užívání podpůrných prostředků se naopak přiznal mimo jiné koulař Remigius Machura či vzpěrač Ota Zaremba.
Protože v České republice se dochovalo minimum dokumentů, nebyla zatím vznesena žádná obvinění, narozdíl od Německa. Tam před soudem stanulo již několik funkcionářů a lékaři, kteří se podíleli na státem řízeném dopingu v bývalé NDR. Někteří sportovci dokonce vysoudili odstupné.
