Článek
Británie má pravidlo o doživotním olympijském distanci pro přistižené dopující sportovce od roku 1992 a je jedinou zemí, kde taková regule platí. A pořadatelé blížících se olympijských her na tom nechtějí nic změnit.
"Těšíme se na formální zdůvodnění WADA. Jsme zvědavi na to, jak vysvětlí, proč je náš způsob výběru sportovců neslučitelný s antidopingovým kodexem," uvedla v tiskovém prohlášení BOA. "Jménem drtivé většiny britských sportovců budeme toto naše pravidlo bránit. Své další kroky zveřejníme v blízké budoucnosti," dodali britští funkcionáři.
Je pravděpodobné, že se Britové obrátí na Arbitrážní soud pro sport (CAS) v Lausanne.
WADA zase zašle svou zprávu Mezinárodnímu olympijskému výboru, který rozhodne o tom, jaké kroky podnikne. Olympijská charta totiž říká, že národní olympijské výbory musejí dodržovat antidopingový kodex, aby se mohly zúčastnit OH.
Prezident WADA John Fahey je připraven na to, že případ skončí u CAS. "Je mi líto, že to muselo zajít takhle daleko. My jen zašleme svou zprávu. Každý, kdo je s rozhodnutím WADA nespokojen, má právo na odvolání k Arbitrážnímu soudu pro sport. Takže je to na nich," uvedl Fahey.
Druhá sankce pro sportovce
WADA se pře s Brity od začátku října, kdy CAS nařídil Mezinárodnímu olympijskému výboru zrušit obdobné pravidlo, které zakazovalo sportovcům potrestaným více než na šest měsíců za doping startovat na příštích olympijských hrách. CAS to odůvodnil tím, že pravidlo MOV znamená pro sportovce druhou sankci, a není tedy v souladu s antidopingovým kodexem.
Díky rozhodnutí arbitráže se tak může připravovat na olympijské hry v Londýně například americký čtvrtkař LaShawn Merritt, zatímco britský sprinter Dwain Chambers nebo cyklista David Millar nárok na start na OH nemají.
