Hlavní obsah

Americký sen měl hořkou pachuť. Český nadhazovač chce vyslyšet volání japonských fanoušků

Je to v českém sportu stále ještě nová cesta. Zatímco v amerických univerzitních či profesionálních soutěžích se počet Čechů počítá na stovky, baseballisté se začínají dívat stále více na východ. Japonsko už přilákalo Marka Chlupa, po angažmá v lize současných světových jedniček prahne i Daniel Padyšák.

Foto: Profimedia.cz

Nadhazovač Daniel Padyšák v dresu Georgie Bulldogs

Článek

Pět let strávil na amerických univerzitách, ale největší jméno si udělal při předloňském World Baseball Classic. Čtyřiadvacetiletý nadhazovač pomohl k historickému triumfu nad Čínou a zapsal se do paměti asijských fanoušků. „Od té doby jsem v kontaktu i s japonským publikem. Pro český baseball je Japonsko skvělá cesta, však patří k nejlepším na světě,“ říká.

Velkou šanci připomenout svůj um dostane při listopadovém turné české reprezentace, kdy Padyšáka a spol. čekají dva zápasy proti světovým trojkám z Tchaj-wanu a dva právě proti hvězdným Japoncům.

Jak se projevil zájem z Asie po povedeném World Baseball Classic?

To byl přelom. Nikdy jsem mediální pozornost neměl, ale po zápase s Čínou se začali lidé ozývat a trvá to až doteď, co pár dnů se ozve nějaký fanoušek.

Co po vás většinou chtějí?

Píšou, že by bylo fajn, kdybychom tam přijeli hrát. Oni jsou hrozně slušní a vyjadřují respekt k hráčům a podporu.

Probíhal i nějaký kontakt s kluby? Třeba Marek Chlup zmiňoval, že ho skauti jeho nového zaměstnavatele Jomiuri Giants tajně sledovali přes rok.

Spíš probíhalo nějaké oťukávání, žádná oficiální nabídka na stole nebyla. On se japonský styl baseballu liší od toho amerického, tak podle mě i čekají, jestli bych dokázal do toho japonského zapadnout.

V čem se liší od amerického?

Tam se hraje na ty dlouhé odpaly a homeruny, je tam devět kluků, kteří jsou schopni poslat balonek za plot, v Japonsku se hraje, řekl bych, chytřeji.

Do USA jste odcházel se snem zahrát si MLB jako skoro všichni baseballisté. Bylo složité své plány přesměrovat?

Trochu hořké to bylo, na druhou stranu bylo dobré se trošku zastavit, uvědomit si, na co se soustředit, jaké mám možnosti. A Japonsko vyšlo jako ta nejlepší cesta, kterou se můžu vydat. Mně se vždycky líbil styl japonského baseballu, jak to tam fanoušci žerou, ty stadiony… A zbožňuju i japonskou kulturu, jídlo i anime. Něco mě tam táhlo, Mára Chlup nám ukázal, že se tam dá dostat, tak bych chtěl být ten další, komu se to povede. Je to velká motivace.

Jak blízko nebo daleko tedy pro vás bylo k MLB?

Právě z toho pohledu to bylo hořké, že poslední dva roky se draft vyvíjel dobře, ale nikdy to nedopadlo.

Foto: Česká baseballová asociace

Český baseballový reprezentant Daniel Padyšák

Co znamená, že se draft vyvíjel dobře?

Bavil jsem se s pár týmy, které naznačovaly, že by mě v určitém kole vzaly, ale nakonec vybraly někoho jiného. Na univerzitě v Georgii jsme měli spoustu hráčů, kteří pak podepsali, na každý trénink chodilo i 30 skautů, kteří se s námi bavili. Asi jsem neukázal to, co by ty týmy potřebovaly a kvůli čemu by mě podepsaly. Z tohoto hlediska mám na čem pracovat a zlepšovat se.

Jak vypadá den draftu do MLB? Sedíte doma u telefonu a sledujete přenos?

Měl jsem vedle sebe zapnutý telefon a čekal, jestli se někdo ozve. Po minulých letech jsem to radši nesledoval, když vidíte, jak tam probíhají ty týmy a jména, tak jsem tomu radši nechával volný průběh.