Článek
Navzdory výraznému nárůstu cen energií v něm bylo pro letošek méně než sto milionů korun, což byla necelá pětina loňských 550 milionů. NSA ani tento program vypisovat nebude, protože by pokryl jen zlomek požadavků sportovních klubů. Ty mají počkat na plošné řešení, které by vláda měla představit koncem června.
Sportovní prostředí je výsledkem čtvrteční schůzky rozladěno. "Dlouhodobě podfinancovaný český sport dostává jednu z posledních ran," poznamenal pro ČTK generální sekretář České unie sportu (ČUS) Jan Boháč. "Jsme zvědaví, jak vydatná bude avizovaná celoplošná vládní pomoc pro sportovní kluby. Věřme, že bude adekvátní ohlášené prioritě českého předsednictví EU v oblasti sportu - 'Udržitelná a přístupná sportovní infrastruktura', Česko půjde Evropě příkladem a kluby a sportovci se nebudou obávat ukončení provozu sportovišť spolu s koncem českého předsednictví. Situace v řadě klubů je totiž kritická," doplnil.
Problémy mají zejména provozovatelé velkých a energeticky náročných sportovišť. "Včerejší rozhodnutí ministra financí nervozitu ještě významně zvýšilo. Kluby jsou na pokraji svých finančních možností a některé z nich přemýšlí nad ukončením své činnosti. Převážně zimní stadiony ve vlastnictví spolků neví, kdy nechají zamrznout plochu. Významně se tak zkomplikuje přístup dětí ke sportování," uvedl Chvalný.
Aktivní sport si možná od podzimu budou moci dovolit jen ti bohatší. "Mám silné obavy, že nebude bohužel dostupný pro všechny rodiny a jejich děti. A to se nebavíme o 'drahých' sportech, jako je hokej nebo jachting, ale bohužel i o týmových sportech," varoval Jakub Lébl z převážně volejbalového a beachvolejbalového klubu ABC Braník.
Miloslav Šeba z HC Kobra Praha je k vládním příslibům skeptický. "Jestli se tím bude zaobírat vláda až koncem června, a to ještě plošně, tak to bude pravděpodobně pozdě. Provozovatelé sportovišť budou nuceni sáhnout k půjčkám, poté postupně omezovat provoz a zvýšit členské příspěvky. Jestli chce vláda s péčí hospodáře o zdraví s tím něco udělat, tak ať začne jednat co nejdříve," uvedl.
Pokud kluby nebudou mít finanční podporu od státu nebo samospráv, budou muset zvýšené náklady nést občané, kterým se zvyšují náklady ve všech sférách života. Kluby totiž budou muset sáhnout ke zvýšení členských příspěvků a zdražení pronájmů, což dopadne na amatérské sportovce včetně dětí a mládeže.
Tento sektor se tak po dlouhodobém omezení činnosti kvůli koronaviru může znovu dostat do vážných problémů. "Ať si vláda zjistí, jak klubům narostly výdaje za provoz a údržbu, kolika dětem, rodinám a domácnostem se ohrožuje přístup k organizovanému sportu, který je dlouhodobě podfinancovaný. Situace je neúnosná, opravdu někteří provozovatelé zimních stadionů od září nepojedou, jeden majitel ze Šternberku bude dokonce prodávat zimní stadion...," dodal Šeba, v jehož klubu se náklady na energie zvýšily ze 350 000 na 680 000 korun měsíčně.
Také Patrik Chlum z Jizerského klubu lyžařů Desná očekává omezení provozu areálu, kde se vychovávají mladí skokané na lyžích a sdruženáři. Tito sportovci používají poměrně nákladnou výstroj. "Nevypsaný program na údržbu považujeme jako nešťastné řešení s dopadem na sportující děti a rodiče," poznamenal.
