Článek
„Náročné jsou tu tři věci," vysvětluje profesor Libor Vítek, lékař české výpravy. „Výška je 1750 metrů nad mořem, ale sportovci ji pocitově vnímají ještě o 500 metrů výš. Pak je to mráz, která vyčerpává a bere síly, k tomu vítr a pomalý, přimrzlý sníh. A třetím faktorem jsou těžké tratě," vypočítává.
Z českých sportovců sebraly místní podmínky hodně sil běžkyni na lyžích Tereze Beranové, fit se necítí ani Michal Novák, na dno si často sáhnou i všichni biatlonisté. Nejdrsnějším případem byl zatím kolaps Norky Ingrid Tandrevoldové ve stíhačce, která už po sérii vyšetření pokračovat na hrách nebude. Ostatně podobné problémy už v minulosti měla.
„Stál jsem u trati. Byla třetí, měla to téměř z kopce, ale ve sjezdu skoro nebyla schopná stát na lyžích. U ní jsem slyšel, že má i další problémy, a pokud někdo nemá zdraví úplně v pořádku, tyhle podmínky to ještě zhorší. Obecně se tělo brání, aby mu bylo ublíženo," vysvětluje lékař, jenž dlouhodobě s biatlonovou reprezentací spolupracuje.
Týmy běžců na lyžích i biatlonistů se na vysokou výšku chystaly, ale i tady poznávají, že podmínky třeba v Anterselvě, ležící jen o malinko níže, jsou diametrálně odlišné. Právě kvůli profilu tratí.
„Byl jsem se projet na běžkařských tratích, jsou tam dva ukrutné kopce. Zrovna jela kolem mě Norka a říkal jsem si, že jí to do kopce moc nejde. Ona to byla Therese Johaugová," pousmál se Vítek nad setkáním s vítězkou skiatlonu i desítky klasicky.
Nejlepší přípravou je přímo pobyt ve vysokohorském prostředí, z čehož ostatně často těží i sportovci, kteří pak závodí v nižších výškách. „Lidské tělo má velmi dobrou schopnost se adaptovat na nepříznivé podmínky, to je princip tréninku. Ve vysokých výškách se má jezdit nízká intenzita," připomíná lékař věnující se biochemii a interně.
Například biatlonista Adam Václavík, jenž kvůli prodělanému covidu do Číny dorazil až během her, využíval v rámci adaptace i pobyt v hypoxickém prostředí, kterým se dá simulovat nadmořská výška.
„Mnohem lepší je přirozená cesta a trénovat v předstihu nahoře, u Adama to bylo nouzové řešení. V hypoxické komoře můžete jen spát, ale už ne lyžovat," tvrdí a doplňuje, že reakce na vysokohorskou přípravu je často individuální, sportovci by se měli zásobit železem a znát svůj krevní obraz a další metabolické parametry.