Hlavní obsah

Totální vyčerpání, kolapsy? Tělo se brání ublížení, vysvětluje lékař

Dlouho dopředu se vědělo, že soutěže biatlonistů a běžců na lyžích se na hrách v Pekingu uskuteční ve vysoké nadmořské výšce, týmy se na ni roky připravovaly. Přesto se řada sportovců napříč výpravami ocitá v Čang-ťia-kchou na kraji sil a přiznává, že tak vysilující závody dosud nezažila. Jak je to možné?

Foto: Kim Hong-ji, Reuters

Norka Tandrevoldová dojela do cíle naprosto vyčerpaná.

Článek

„Náročné jsou tu tři věci," vysvětluje profesor Libor Vítek, lékař české výpravy. „Výška je 1750 metrů nad mořem, ale sportovci ji pocitově vnímají ještě o 500 metrů výš. Pak je to mráz, která vyčerpává a bere síly, k tomu vítr a pomalý, přimrzlý sníh. A třetím faktorem jsou těžké tratě," vypočítává.

Z českých sportovců sebraly místní podmínky hodně sil běžkyni na lyžích Tereze Beranové, fit se necítí ani Michal Novák, na dno si často sáhnou i všichni biatlonisté. Nejdrsnějším případem byl zatím kolaps Norky Ingrid Tandrevoldové ve stíhačce, která už po sérii vyšetření pokračovat na hrách nebude. Ostatně podobné problémy už v minulosti měla.

„Stál jsem u trati. Byla třetí, měla to téměř z kopce, ale ve sjezdu skoro nebyla schopná stát na lyžích. U ní jsem slyšel, že má i další problémy, a pokud někdo nemá zdraví úplně v pořádku, tyhle podmínky to ještě zhorší. Obecně se tělo brání, aby mu bylo ublíženo," vysvětluje lékař, jenž dlouhodobě s biatlonovou reprezentací spolupracuje.

Týmy běžců na lyžích i biatlonistů se na vysokou výšku chystaly, ale i tady poznávají, že podmínky třeba v Anterselvě, ležící jen o malinko níže, jsou diametrálně odlišné. Právě kvůli profilu tratí.

„Byl jsem se projet na běžkařských tratích, jsou tam dva ukrutné kopce. Zrovna jela kolem mě Norka a říkal jsem si, že jí to do kopce moc nejde. Ona to byla Therese Johaugová," pousmál se Vítek nad setkáním s vítězkou skiatlonu i desítky klasicky.

Foto: Alessandra Tarantino, ČTK/AP

Michal Novák na trati.

Nejlepší přípravou je přímo pobyt ve vysokohorském prostředí, z čehož ostatně často těží i sportovci, kteří pak závodí v nižších výškách. „Lidské tělo má velmi dobrou schopnost se adaptovat na nepříznivé podmínky, to je princip tréninku. Ve vysokých výškách se má jezdit nízká intenzita," připomíná lékař věnující se biochemii a interně.

Například biatlonista Adam Václavík, jenž kvůli prodělanému covidu do Číny dorazil až během her, využíval v rámci adaptace i pobyt v hypoxickém prostředí, kterým se dá simulovat nadmořská výška.

„Mnohem lepší je přirozená cesta a trénovat v předstihu nahoře, u Adama to bylo nouzové řešení. V hypoxické komoře můžete jen spát, ale už ne lyžovat," tvrdí a doplňuje, že reakce na vysokohorskou přípravu je často individuální, sportovci by se měli zásobit železem a znát svůj krevní obraz a další metabolické parametry.

Související témata: